Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Téma: XXXI. Vývoj nových léčiv, farmakoekonomika, klinická farmacie v onkologii
Číslo abstraktu: XXXI/339
Autoři: PharmDr. Šárka Kozáková, MBA; Mgr. Roman Goněc
O lékové interakci mluvíme tehdy, když při současném podávání dvou nebo více léků dojde ke změně účinku některého z nich. Příčinou změněného účinku může být i potrava, nápoje nebo jiné chemické látky, které se dostanou do organizmu z okolí. Lékové interakce jsou závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léků (NÚL) a jejich rozpoznání je často diferenciálně diagnostický problém. Pojem lékových interakcí bývá často spojován pouze s negativními dopady lékové terapie. Racionálně použité lékové kombinace mohou naopak zvýšit farmakodynamický i klinický efekt terapie, umožňují použití nižších dávek, a tím i snížení toxicity a NÚL. Příkladem je kombinační farmakoterapie hypertenze, imunosupresivní trojkombinace po transplantacích, antimikrobiální kombinace nebo protinádorová léčba. Významně vyšší výskyt lékových interakcí se objevuje u pacientů starých, chronicky nemocných a těžce nemocných. Incidence lékových interakcí je závislá též na počtu podávaných léků, genetických dispozicích (např. pomalý a rychlý acetylátor) a současně probíhajícího onemocnění (např. onemocnění jater, ledvin, horečka). Výskyt klinicky významných lékových interakcí je výrazně vyšší u některých lékových skupin, zejména u léků s úzkou terapeutickou šíří. Závažné lékové interakce se objevují častěji u kardiotonik, antikoagulancií, perorálních antidiabetik, antikonvulziv, cytostatik, imunosupresiv a antihypertenziv, nejnověji u některých statinů. Většina těchto interakcí je predikovatelných, můžeme tedy předcházet mnohdy závažným poškozením pacientů. Výskyt lékových interakcí mohou zvyšovat i sami pacienti svým samoléčitelstvím, o kterém většinou neinformují ošetřujícího lékaře.
Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016
