Konference: 2007 12. ročník odborného sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: II. Nejčastější komplikace související s konkomitantní aplikací chemoradioterapie u gynekologických malignit
Číslo abstraktu: 053
Autoři: Anna Fojtíková; Bc. Zdeňka Bednářová
Předneseno pod názvem Nejčastější komplikace související
s konkomitantní aplikací chemoradioterapie u gynekologických
malignit
Přednáška.
Konkomitantní aplikací rozumíme léčbu prováděnou souběžně zevní
radioterapií ( teleradioterapií ) nebo vnitřní aplikace zářičů
(brachyradioterapií) s chemoterapií.
Cílem tohoto způsobu léčby je dosáhnout co největší nádorové
odpovědi a tím i největšího léčebného efektu.
Spojení těchto léčebných způsobů závisí na stupni pokročilosti
onemocnění.
Při léčbě karcinomu děložního čípku se zpravidla aplikuje ve
stádiích T2b a T3, kdy se karcinom šíří již mimo dělohu do
parametrií nebo ke stěně pánevní. U stádií T1 a T2 se zvažuje
konkomitantní léčba v případě kontraindikace chirurgického zákroku.
U stádií T4 se zpravidla tento způsob léčby nepoužívá a aplikuje
pouze paliativní zevní radioterapie nebo její kombinace s
brachyradioterapií dle celkového stavu pacientky.
Konkomitantní aplikace zlepšuje léčebné výsledky, ale také zvyšuje
riziko vzniku vedlejších účinků. Proto se podává u pacientek v
celkově dobrém stavu. Po celou dobu léčby je pak nutné kontrolovat
hodnoty krevního obrazu a provádět biochemické vyšetření
krve.
Standardním postupem konkomitantní terapie je aplikace CIS platiny
1x týdně po celou dobu léčby zevní radioterapií podávané v 25
frakcích (event. doozáření parametrií 2-3x), kombinovanou s
brachyradioterapii - uterovaginální aplikací ( 1x týdně celkem 5 x
).
Nejčastějšími komplikacemi při konkomitantní
chemoradioterapie jsou:
- poruchy zažívání - projevující se nevolností, nepříjemnými tlaky v žaludku, nechutenstvím, zvracením, a z toho plynoucími /pokud tyto potíže trvají delší dobu/ poruchami výživy
- dysurické potíže – časté močení, pálení a řezání při močení
- poruchy vyprazdňování – nadýmání, tenesmy, častější odchod stolice v malých porcích až vodnaté průjmy
- snížení hodnot leukocytů a neutrofilů v krevním obraze
- bolesti v podbřišku zejména po brachyradioterapii
- poruchy integrity kůže v oblasti konečníku – pálení,bolestivost, erytem až vlhká deskvamace
- výtok
- krvácení z rodidel
- postradiační syndrom.
Pro předcházení uvedených komplikací a minimalizaci rizikových faktorů je důležitá :
- včasná, vhodná a srozumitelná edukace
- zavedení vhodných preventivních opatření
- smysluplná medikamentózní léčba
- aktivní spolupráce pacientky
- dodržování léčebného režimu(diet.a pitný režim)
- správný psychologický přístup
- odvádění pozornosti (výtvarná dílna,muzikoterapie)
Protože se jedná o velký objem informací, je vhodné se v rámci edukace pacientky k jednotlivým tématům průběžně vracet. Pokud pacientky tyto pokyny dodržují, dají se komplikace minimalizovat.
Nejčastější a snad nejvíce obávanou komplikací projevující se u pacientek je porucha zažívání.
V malé míře se dostavuje téměř u všech pacientek.
Tyto potíže rozdělujeme na akutní nauzea a zvracení, které nastanou během prvních 24 hodin po chemoterapii. Většinou začínají asi 4 hodiny po chemoterapii, dosahují vrcholu v prvních 4 – 10 hodinách a odeznívají za 12 - 24 hodin po podání.
U CISplatiny často přechází v tzv. opožděnou nauzeu a zvracení, kdy se vrcholná fáze dostavuje za 48 -72 hodin po podání chemoterapie. Tato opožděná reakce je obvykle méně silná a většinou stačí slabší dávky antiemetik, zvláště pokud jsou včas nasazena.
Predispoziční faktory pro výskyt zažívacích poruch jsou:
- špatná zkušenost na počátku chemoterapie (nejsilnější predispoziční faktor)
- při opakovaném podání chemoterapie stačí, když pacientka vnímá něco, co s léčbou souviselo
- vzpomínka na léčbu (muzikoterapie, po několika sériích opačný efekt)
- oblíbený nápoj (opačný efekt)
Tyto pocity se vyskytují u úzkostlivých,citlivých a vnímavých pacientek.
Z dalších alespoň:
- negativní zkušenosti druhých pacientek ( způsobují strach a zhoršují snášenlivost )
- prodloužené trvání nevolnosti a zvracení po první dávce
- -
- náchylnost k nevolnosti při cestování, strach z odběru krve, zvýšený TK …).
Z uvedeného lze učinit závěr, že nejlepší předpoklad pro minimalizaci tohoto obávaného nežádoucího účinku je dobré zvládnutí prvního podání chemoterapie, psychologický přístup a vhodná edukace.
Důležité je i podání medikamentózní léčby. U nás podáváme nejčastěji Ondasetron před zahájením podání chemoterapie, při jejím ukončení a za á 8hod po něm. V případě opožděné nevolnosti, doplněno podáním perorální formy, tj. např. Zofran Zydis nebo Degan, dle intenzity obtíží.U úzkostlivých a psychicky labilních pacientek se osvědčuje podávání anxiolytika. Neméně důležité je dodržování vhodných dietních zásad.
Doporučujeme
- netučnou a lehce stravitelnou stravu
- nejíst 2 hodiny před CHT nebo RT, pokud bývá nevolnost nebo zvracení jídla
- jíst častěji malé porce a pokojové teploty a chladnější
- vyhýbat se aromatickým, kořeněným a tučným pokrmům
- vyhýbat se intenzivním zápachům ( kouř, parfémy, vůně při vaření)
- konzumovat jídla bohatá na bílkoviny a energii
- popíjet chlazené nápoje, ředěné ovocné šťávy, neperlivé vody,čaj ( 2,5 – 3 l/den )
Při déletrvajících obtížích může docházet i k poruchám výživy. Nedostatečný příjem bílkovin a energie se doplňuje v tomto případě farmaceutickými přípravky Nutridrink, Fresubin, Ressource), které se podávají chlazené mezi jídly v průběhu celého dne. Zavádíme monitoraci stravy, spolupracujeme s dietní sestrou a při zhoršení obtíží či těžším průběhu, též s nutričním terapeutem Takto hraniční případy jsou spíše ojedinělé a vyskytují se u citlivých jedinců, proto je žádoucí spolupráce s psychologem a psychologický přístup sestry.
Druhou nejčastější komplikací jsou močové obtíže, projevující se především:
- častým močením
- pálením
- řezáním při močení
Při edukaci pacientky zdůrazňujeme :
- nutnost přijímání dostatečného množství tekutin (2,5-3 l/den)
- nutnost dodržování nedráždivé diety s vyloučení kávy a alkoholu
- nevystavovat se chladu, nesedat na studená místa
- vhodná hygiena a oděv
Pokud se jedná o mírné obtíže, pak tato uvedená preventivní opatření jsou dostačující. Je vhodná opakovaná edukace, neboť pacientky uvedená preventivní opatření v začátku léčby, kdy se nevyskytují často podceňuji.
Třetí nejčastější komplikací jsou poruchy vyprazdňování. Dostavují se:
- s rostoucím počtem frakcí
- v závislosti na dodržování dietního režimu
- v závislosti na individuální snášenlivosti.
Příznaky:
- nadýmání
- tenesmy
- častější odchod stolice v malých porcích
- řidší konzistence stolice
- vodnaté průjmy
Dieta má být :
- lehce stravitelná,
- bohatá na bílkoviny,
- kaloricky hodnotná,
- bezezbytková
Nevhodné potraviny:
- ovoce a zelenina
- celozrnné a kynuté pečivo /zejména čerstvé/
- potraviny způsobující nadýmání
- omezené množství mléka a mléčných výrobků (netučné sýry, nízkotučný tvaroh a jogurty…), někdy je nutné zcela vyloučit ( laktóza může být z důvodu léčby špatně trávena)
- tučná masa a uzeniny
- smažená jídla
- ostré koření
- nápoje – perlivé, sycené vody, džusy, alkohol
- káva a nápoje s bublinkami zrychlují střevní peristaltiku
Vhodné potraviny:
- bílé pečivo ( housky, veka…)
- bílé maso ( kuře ,králík, krůta, filé…)
- tuky – malé množství
- nápoje – neperlivé, bylinné a ovocné čaj
Jestliže je stolice kašovitá nebo průjmovitá vícekrát za den, doporučujeme podávání rýžového odvaru se suchou houskou, silný ruský čaj a neperlivá voda v dostatečném množství ( pac. ztrácí tekutiny ). Při zhoršení obtíží tlumíme medikamentózně podáváním léků proti průjmům a spasmům ( Imodium). Nutná kontrola perianální oblasti, sledování četnosti a konzistence stolice, příměsi hlenu nebo krve. Doporučujeme zvýšenou, šetrnou hygienu a ošetřování konečníku mastí (homeroidy)
Další komplikací bývají zpravidla změny v krevním obrazu:
Léčba chemoterapií může snížit tvorbu červených krvinek ( erytrocytů ), bílých krvinek ( leukocytů ) a krevních destiček ( trombocytů )
Nejcitlivější na chemoterapii jsou leukocyty, které žijí nejkratší dobu. Chrání organismus před infekcí. V důsledku léčby chemoterapií může jejich hladina poklesnout a organismus je méně odolný vůči infekci. K největšímu poklesu dochází
8 – 10 den po chemoterapii
K poklesuerytrocytů dochází:
- po delší léčbě chemoterapií
- v důsledku samotného nádorového onemocnění (krvácení).
Trombocytyjsou zodpovědny za normální srážlivost krve, při poklesu hrozí nebezpečí krvácení.
Hodnoty krevního obrazu je nutné pravidelně kontrolovat a sledovat průvodní jevy:
- celková únavnost a slabost
- afty v dutině ústní
- potíže při polykání
- potíže s dýcháním i v klidu
- krvácivé projevy
- teplota,
- projevy infekcí ( nachlazení )
Při zjištění těchto projevů je nutné ihned informovat lékaře.
Při poklesu těchto hodnot často dochází k přerušení podávané chemoterapie během radioterapie, či její „ vynechání „ až do jejich úpravy.
Hodnoty se upravují medikamentózně podáváním kyseliny listové a Pyridoxinu, Erytropoetinu a železa.
Z ošetřovatelského hlediska je nutná edukace pacientky:
- dostatek odpočinku
- vyhýbat se jakékoliv fyzické námaze
- vyhýbat se společnosti lidí s projevy infekčního onemocnění
- neprochladnout
- doporučení pestré stravy
V praxi se často setkáváme s lehčím průběhem, kdy se přerušuje pouze aplikace chemoterapie a radioterapie pokračuje. Pacientkám je podávána podpůrná terapie.
Bolest objevuje se individuálně po uterovaginální aplikaci jako tlaková, bodavá bolest v podbřišku. Pro její zvládnutí se nasazuje medikamentozní léčba, dobré zkušenosti jsou s Ketonalem i.m. Většinou stačí pro její odeznění1-2 aplikace ve dnech aplikace BRT.
Porucha integrity kůže:
- na hýždích se může objevit sytý erytem – je vhodná aplikace masti, vzdušné bavlněné prádl,
- v oblasti konečníku se objevuje zvláště pokud pacientka měla v předchozím období potíže s hemeroidy. Nejprve se objevuje pálení, bolestivost, erytem, postupně při zhoršování stavu až vlhká deskvamace projevující se spíše vyjímečně
Pro předcházení těmto potížím je nutná dobrá edukace pacienty a její aktivní přístup k dodržování zásad prevence:
- dieta pro zabránění dráždění konečníku a průjmům
- vzdušnost /větrání, vhodný oděv-vzdušný,volný, bavlněný
- šetrná a důsledná hygiena /po každém vyprázdnění, vlažná voda, nepoužívat mýdlo, jen lehce osušit, netřít
- medikamentózní podpora – koupele, masti, čípky
Výtok z rodidel, který může být doprovázený
mykotickým postižením. Taktéž zde je nutná důsledná hygiena, vhodný
oděv, medikamentózní řešení.
Krvácení z rodidel:
- z důvodů základního onemocnění,
- po provedené uterovaginální aplikaci
Obvykle se u pacientky v den BRT objevuje pouze špinění či mírné
krvácení. Je nutné sledování celkového stavu, hodnot TK,P do
stabilizace. V případě vzniku krvácivého stavu se zavádí tamponáda
a nasazuje se medikace dle intenzity obtíží (transfuze, infúzní
terapie, per os léčiva, sledování hodnot KO, klidový režim)
Postradiační syndrom, který je zesílený podáváním
chemoterapie se objevuje
v závěrečné fázi léčby. Jeho projevy jsou:
- únava a slabost
- letargie
- snížení chuti k jídlu
- bolesti hlavy
- nauzea a zvracení
- průjmy
Způsob jeho zvládání se řídí převládajícími obtížemi. Často stačí úprava denního režimu, dostatek odpočinku a pobyt na čerstvém vzduchu.
Z rizikových ošetřovatelských diagnóz nelze dále opomenout:
- riziko komplikací z důvodu zavedení flexily (otok, erytém, zánět, bolestivost)
- riziko paraaplikace chemoterapie ( extravazáty), CIS platina patří mezi iritanti (dráždící cytostatika). Projevuje se bolestí v místě vpichu, pálením svěděním, otokem, zčervenáním. Ošetřujeme specifickými antidoty (DMSO – dimetylsulfoxid, který nanášíme lokálně a necháváme volně bez kryti a chladné obklady, nejlépe vícekrát za den a 15 min. Prevence – bezpečný vpich, nechat ruku během aplikace v klidu (posun flexily), sledovat vpich během podání, edukace pacienta
- riziko nefrotoxicity po podání chemoterapie
- dostatečná pre a posthydratace, edukace pacienta o dostatečném příjmu tekutin 2,5-3 l denně, měření bilance tekutin
- riziko z důvodu podání narkózy (celkové sledování pacienta po zákroku)
- trombembolické komplikace
Pozdní změny:
- reakce na sliznicích a podslizničním vazivu (svraštělý močový měchýř,inkontinence, stenozy v oblasti konečníku – až pištěl mezi
- vagínou a střevem)
- sexuální dysfunkce
- chronické kožní změny (erytem, omezena posunlivost kůže, gumovité zatuhnutí podkoží)
Datum přednesení příspěvku: 19. 1. 2007