NÁVRH SPOLEČNÉHO PANELU GENŮ PRO HEREDITÁRNÍ MALIGNITY

Východiska:

Dědičné formy solidních nádorů tvoří kolem 10 % všech případů. Charakterizace příčiny vysokého genetického rizika v rodinách s dědičným výskytem onkologických onemocnění je důležitým úkolem umožňujícím zlepšení zdravotní péče a prognózy nosičů patogenních mutací. Pouze v ojedinělých případech je hereditární riziko vzniku nádorového onemocnění v naší populaci spojené s výskytem patogenních mutací pouze v jediném či několika málo kauzálních genech. S nástupem masivních sekvenačních technik nové generace (NGS) v klinickém výzkumu byly identifikovány desítky dalších nádorových predispozičních genů. U řady z nich se přitom vyskytují pravděpodobné kauzální patogenní varianty; ty se ovšem vyznačují řádově nižší incidencí ve srovnání s alteracemi hlavních predispozičních genů a nadto vykazují značnou geografickou diverzitu. V rámci pilotního projektu cíleného NGS > 500 genů u 325 rizikových nemocných s karcinomem prsu, negativně testovaných na přítomnost alterací v hlavních predispozičních genech, jsme demonstrovali, že pravděpodobné patogenní varianty se vyskytují až u ~20 % analyzovaných pacientů; v ~10 % případů se přitom jedná o alterace, pro které lze přijmout klinická doporučení ovlivňující preventivní a terapeutické postupy u nosičů mutací. Tyto klinicky relevantní predispoziční geny pocházejí především ze skupiny genů kódujících proteiny zúčastněné v reparaci poškození genomové DNA. V řadě případů se také ukazuje, že rodiny nosičů patogenních variant se vyznačují širším spektrem nádorových onemocnění, což naznačuje jejich možný význam na zvýšení rizika různých typů solidních nádorů.

Cíl:

Aplikace cíleného NGS v diagnostice hereditárních nádorových syndromů umožňuje zvýšení záchytu nosičů patogenních alterací. Významného zlepšení klinické hodnoty analýz napříč různými nádorovými syndromy lze docílit zavedením jednotného postupu na pracovištích v ČR, který by zahrnoval použití standardizovaného panelu vyšetřovaných genů, postupu analýz, bioinformatického hodnocení výsledků a klinických interpretací, a sdílení informací o identifikovaných variantách u vyšetřovaných osob.

Závěr:

 V první fázi byla navržena úvodní podoba vyšetřovacího panelu CZECANCA (CZech CAncer paNel for Clinical Application), který zahrnuje 219 predispozičních a kandidátních genů, a bude diskutován společný přístup ke zpracování, vyhodnocení a sdílení analýz. Předpokladem implementace tohoto postupu bude nezbytné získat konsenzuální podporu klinických pracovišť a odborných společností v ČR.

Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZČR NT14054.