Naše zkušenosti s roboticky asistovanou laparoskopickou radikální prostatektomií (RARP) v léčbě karcinomu prostaty.

Cíl

Cílem práce je prezentace časných zkušeností s prováděním RRP v jednom ze sedmi robotických center v ČR.

Metody

Robotické centrum Vysočina (RCV) pracuje s 3-ramenným systémem da Vinci® f. Intuitive Surgical. Od 1. 5. 2007 do 30. 12. 2010 bylo v RCV provedeno 614 urologických roboticky asistovaných operací, z toho 542 RARP (525 transperitoneálně, 17extraperitoneálně). RARP byla indikována u pacientů s biopticky prokázaným, klinicky lokalizovaným karcinomem prostaty: v 69% cT1, ve 31% cT2, ve 0,4% cT3a, Gleasonovo skóre <7 v 72%, =7 ve 24%, >7 ve 4%, průměrná hladina PSA v séru 8,1 (0,7-4) µg/l. Předchozí operace v dutině břišní a pánevní či úrazy pánve nebyly kontraindikací k provedení RARP. Průměrný věk operovaných činil 63 (44-79) roků. Hodnotíme délku operace, krevní ztráty, časné a pozdní komplikace, výsledný histopatologický nález, délku hospitalizace, kontinenci.

Výsledky

Průměrná délka operace (vč. Lymfadenektomie) činila 147 (63-540) min. Průměrné krevní ztráty činily 312 (25-1500) ml. 85% pacientů bylo propuštěno do ambulantní péče 4. pooperační den a dříve. Při nekomplikovaném průběhu byl extrahován 8. až 14. den. Pooperační komplikace se vyskytly v 10%: Jeden pacient zemřel 2. měsíc po operaci na flegmonu pánve. Osmkrát pacienti byli 1. až 3. pooperační den revidováni (1x pro poranění v. epigastrica inf. trokárem, 7x pro krvácení z pánve a hemoperitoneum), 1x krvácení z drénů do 2. dne spontánně ustoupilo, 1x byla velmi objemná prostata extrahována z Pfannenstielova řezu, 6x byl z důvodu urinózní sekrece z drénů ponechán déle katétr (3 resp. 4 týdny), 3x došlo k dehiscenci anastomózy ureterovezikální (v jednom případě ošetřena otevřenou resuturou), 2x se vyskytl objemný podkožní hematom (jednou v souvislosti s pánevní lymfadenektomií), 1x došlo při rozrušování peritoneálních srůstů k poranění ilea a 1x při uvolňování apexu prostaty k perforaci rekta (obojí ošetřeno úspěšně primární suturou). Třikrát byla operace předčasně ukončena: 1x pro pokles saturace O2 po zavedení kapnoperitonea (u pacienta indikována radioterapie), 1x pro obezitu spojenou s extrémně objemnými skrotálními kýlami (odloženě provedena otevřená retropubická prostatektomie), 1x pro poruchu přístroje (RARP provedena za dva dny). Po propuštění z nemocnice došlo 2x k embolii plícnice, 3x k epididymitis. U 10 pacientů stenotizovala ureterovezikální anastomóza: v 9 případech byla úspěšně (42 měs. bez recidivy) řešena modifikovanou optickou uretrotomii, 3x uretroplastikou. Plně kontinentních (0-1 vložka za 24 hod.) ihned po vytažení katétru bylo 23%, 12. měsíc po operaci 92% pacientů. Histopatologické výsledky: Stage: pT2 v 67%, pT3 ve 32%, pT4 v 0,7%, pT0 v 0,2. Gleasonovo skóre: <7 v 36%, =7 v 55%, >7 v 9%. Pozitivní chirurgické okraje: u pT2 ve 22%, u pT3 ve 38%; celkově v 27%: fokálně (do 1 mm) ve 12%, extensivně v 15%. PSA relaps byl zjištěn v 15%. Adjuvantní radioterapii podstoupilo 28%, salvage radioterapii 6% operovaných. Hodnocení erektilní funkce nebylo uzavřeno.

Závěr

Robotický systém da Vinci® i v 3-ramenném provedení zřejmě umožňuje, po vcelku rychlém zapracování, technicky dokonalé a bezpečné provádění radikálních prostatektomií.

Projekt vznikl v rámci Vědeckovýzkumného záměru MOÚ FUNDIN, Urologické malignity (č.5754)