Naše zkušenosti s biologickou léčbou v terapii karcinomů hlavy a krku (retrospektivní sledování).

Na našem pracovišti bylo od prosince 2006 do prosince 2008 v rámci indikační onkoORL komise konzultováno 206 nových pacientů - z těchto bylo 83 primárně operováno, 33 následně adjuvantně ozářeno a 11 absolvovalo adjuvantní CHRT. 41 pac. bylo indikováno ke kurátivní RT, 54 k CHRT a 12 CHT/RT+CHT/CHRT. 9 absolvovalo paliativní chemoterapii pro primárně metastatické onemocnění a u 15 pacientů byla doporučena paliativně symptomatická léčba.

Dosud jsme léčili 15 pacientů radioterapií konkomitantně s erbituxem (další dosud v terapii). Na tuto skupinu jsme se zaměřili ve své retrospektivní analýze - zpracovali jsme údaje od pacientů léčených CHRT a RT s biologickou léčbou od prosince 2006 - do března 2008 = jde o pacienty s minimálně půl ročním sledováním od stanovení odpovědi na léčbu = 8 týdnů po ukončení CHRT.

Jedná se o 9 pacientů léčených erbituxem a 14 pacientů léčených chemo-radioterapií. Jde převážně o muže, ve věku od 37 do 81 let, se spinocelullárními karcinomy oropharyngu, laryngu, hypopharyngu a spodiny dutiny ústní, stádia III a IV.

Před zahájením léčby byla u všech pacientů provedena sanace chrupu a mimo 2 pacientů měli všichni zavedenu perkutánní gastrostomii - PEG. 2 pacienti neměli z důvodu předchozí gastrectomie (pro vředovou chorobu). Všichni pacienti prošli nutriční ambulancí.

Během léčby jsme lx týdně prováděli kontrolu toxicity - KO, biochemie, byl sledován váhový úbytek, kožní a slizniční toxicita. Pac. s výraznou kožní toxicitou při terapii erbituxem byli řešeni ve spolupráci s kožní ambulancí.

U 1 pacientky byla léčba erbituxem pro noncompliance ukončena, jeden pacient přerušil RT pro tox. Gr IV (slizniční a GIT). Přerušení biologické léčby bylo zaznamenáno u 1 pacienta, také pro slizniční toxicitu 3 st.

Pro GIT a hematologickou toxicitu gr III u 1 pacienta s cisplatinou bylo nutné měnit CHT režim s CBDCA. U 4 pacientů s chemoterapii v režimu 3 weekly byla aplikace CHT ukončena po 2s pro projevy toxicity léčby (GIT, hemat.). Radioterapie byla dočasně přerušena u 2 pacientů, ale vždy dokončena.

I přes téměř 100% zajištěnost pacientů PEG-em byl průměrný váhový úbytek při léčbě Erbituxem 7,5 kg u chemoterapie 5,0kg

Léčebná odpověď byla hodnocena za 8 týdnů po ukončení terapie včetně PET/ CT vyšetření (klinicky negativní pacienti). U dvou pacientů léčených biologickou léčbou byla provedena disekce krčních uzlin, s jedním pozitivním a jedním negat. výsledkem histologie.

Kompletní odpověď byla dosažena u 44,4% pacientů léčených erbituxem a u 93% pacientů léčených chemoterapii. 22,3% pacientů léčených biologickou léčbou dosáhlo parciální odpovědi a 33,3% pacientů na této léčbě přímo zprogredovalo. Při léčbě chemoterapii byla zaznamenána přímá progrese pouze u 7% pacientů.
Kompletní odpověď trvá u 71,4% pacientů s RT + CHT a u 33,3% pacientů s RT+erbitux.



Při srovnání obou léčených ramen - u léčby s erbituxem přežívá - 44,4 % (n-4/9), s chemoterapii 85,7% (n-12/14).

Závěr

Z retrospektivní analýzy naší léčby je zřejmé, že kurativní radioterapie konkomitantně s chemoterapií event. s biologickou léčbou v terapii pokročilých nádorů hlavy a krku má dobrý efekt s přiměřenou toxicitou a pacient nemusí podstoupit mnohdy mutilující operaci. Z 23 léčených pacientů u 74% bylo dosaženo kompletní odpovědi a u 56,5% tato odpověď dosud trvá s mediánem 9 měsíců*.

Efekt jednotlivých režimů nelze vzhledem k malým počtům pacientů hodnotit, ale zdá se, že kombinace s 3 týdenní aplikací CDDP má lepší efekt, je to pravděpodobně způsobeno selekcí pacientů, terapii s erbituxem indikujeme převážně u polymorbidních pacientů s kontraindikací podání Cisplatiny - ale více nám řeknou prospektivní randomizované studie srovnávající oba režimy. Rozdíly jsou také ve spektru toxicity, ale co do výskytu tox. Gr III a IV jsou oba režimy srovnatelné.

Velký rozdíl vidíme hlavně v podpůrné léčbě, PEG na našem pracovišti zavádíme rutinně u pac. kurativně léčených kombinovanou léčbou od r 2006. Vedlo to k výraznému zmenšení počtu hospitalizací, navíc se výrazně snížil počet pacientů, u kterých bylo nutné léčbu přerušit či ukončit, celá léčba probíhá ambulantně. Vzhledem k typu pacientů je ale nezbytné při týdenních kontrolách PEG kontrolovat, převazovat a opakovaně pacienty edukovat o jeho používání. Zatím se nám podařilo zajistit hydrataci, nyní se snažíme snížit pokles váhy, bohužel vzhledem k zázemí pacientů je posun pomalý, ale v rámci spolupráce s nutriční ambulancí se úbytek na váze daří snižovat.