Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická rizika a prevence
Téma: Kolorektální karcinom
Číslo abstraktu: 155
Autoři: MUDr. Milana Šachlová, CSc.et Ph.D.
Každým rokem se v ČR zjistí asi 8000 nových
případů nádorů střeva a konečníku a zhruba asi 5000 osob ročně na
tuto diagnózu zemře. Ve celosvětových statistikách zaujímáme
dlouhodobě jedno z prvních míst v přepočtu na počet obyvatel.
Bohužel více než polovina případů je zjištěna až s pokročilým
onemocněním.
Úspěšnost onkologické léčby je závislá na tom, aby pacient přišel včas. Časně zachycená onemocnění jsou vyléčitelná, v léčbě převládají prosté endoskopické nebo chirurgické metody. Léčba pacienta neinvalidizuje, nemá dlouhodobé následky, nenarušuje jeho kvalitu života. Léčba časných stádií je výrazně levnější.
Základními parametry screeningových testů jsou jejich senzitivita a specificita. Zvýšená sensitivita se snížením specifity znamená zvýšení falešně pozitivních výsledků. Úspěch screeningové strategie vyžaduje odbornou a organizační připravenost, ekonomické zajištění a ´compliance´.
Vyšetření stolice na okultní krvácení guajakovou metodou je od 1.7.2000 v ČR součástí preventivní prohlídky praktického lékaře. Provádí se u asymptomatických jedinců ve věku nad 50 let ve dvouletém intervalu. Pacienti s pozitivním testem jsou indikovaní ke kolonoskopii.
Od roku 2009 má pacient další možnost. Od 50-54 let každý rok vyšetření testu na okultní krvácení, v 55 letech si zvolí buď kolonoskopii (1x za 10 let) nebo test na okultní krvácení ve dvouletém intervalu. Screeningová kolonoskopie je jednoznačně nejpřesnější metodou. Provádějí ji zdravotnická zařízení, která splní určité podmínky (počty vyšetření, kvalitu péče).
Kolonoskopie a endoskopické odstranění adenomů tlustého střeva je jediná prokazatelně účinná metoda sekundární prevence kolorektálního karcinomu. Všichni pacienti po polypektomii jsou dispenzarizováni podle velikosti a histologické skladby polypu. Do roku 2005 odevzdávala jednotlivá pracoviště hlášení v písemné podobě o počtech screeningových kolonoskopií a záchytu karcinomu nebo adenomu. Od počátku 2007 funguje internetová databáze, rok 2006 byl ještě zadáván zpětně, od roku 2007 již on line.
Za rok 2009 nahlásilo 168 pracovišť celkem 11 403 provedených kolonoskopií na základě pozitivního testu na okultní krvácení a primárně screeningových kolonoskopií, u 5280 osob (46%) byl nalezený polyp a 508 osob (4,5%) mělo zjištěný karcinom v rámci preventivního programu. Čísla jsou to skromná, může nás těšit, že adenomy a karcinomy odstraněné ve screeningu byly do té doby bezpříznakové.
V JM kraji bylo vyšetřeno 1248 osob a vykazujeme dlouhodobě nejvyšší počty kolonoskopií ve screeningu v ČR. Máme zaregistrováno 17 screeningových center, aktivně do databáze přispívá 15 pracovišť. Data jsou anonymizována.
Screening má i svoje problémy. Pokrytí populace screeningem je nízké, do roku 2008 bylo dlouhodobě asi 20%, nyní se situace mírně zlepšila díky mediální kampani. Kromě praktických lékařů vstupují do screeningu kolorektálního karcinomu i gynekologové a vyšetřují stolici na okultní krvácení. Kromě guajakových testů se používají imunochemické testy s monoklonální nebo polyklonální protilátkou - kvantitativní test.
Dostupnost pracovišť v ČR je dobrá, čekací doby na kolonoskopii jsou asi 4 týdny. Chyba je i ze strany pacientů. Někteří mají neochotu k vyšetření stolice. Neodevzdají test praktickému lékaři. Nechápou, proč test prováděli a nejsou ochotni dostavit se k dalšímu vyšetření.
Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že ČR je prvním státem, kde se provádí monitorace a vyhodnocení screeningu kolorektálního karcinomu po celém území. Výsledky screeningu se projeví jistě až za dlouhou dobu, ale budou se vyznačovat nejen sníženou mortalitou na nádor vzhledem k častějšímu zachycení časných stadií, ale i sníženou incidencí nádoru v důsledku odstranění polypů při kolonoskopii. Odborníci očekávají viditelné změny v mortalitě nejdříve za 3-4 roky.
Domnívám se, že nemůžeme čekat, že by účast v kolonoskopickém screeningu byla stejná jako u mamárního screeningu. Jedná se přeci jen o invazivní a někdy i nepříjemné vyšetření, které vyžaduje přípravu. Dalším důvodem nižší účasti je i to, že většinou muži mají méně smyslu pro prevenci než ženy.
Proto je potřeba kontinuálně vzdělávat laickou veřejnost, posílit mezioborovou spolupráci, využít kontaktů s pacientskými organizacemi. Je nezbytná i mediální podpora, což vyžaduje další finanční náklady. Včasný záchyt nádoru tlustého střeva je vždy týmovou záležitostí. Musíme využít všech prostředků ke zlepšení informovanosti občanů.
Úspěšnost onkologické léčby je závislá na tom, aby pacient přišel včas. Časně zachycená onemocnění jsou vyléčitelná, v léčbě převládají prosté endoskopické nebo chirurgické metody. Léčba pacienta neinvalidizuje, nemá dlouhodobé následky, nenarušuje jeho kvalitu života. Léčba časných stádií je výrazně levnější.
Základními parametry screeningových testů jsou jejich senzitivita a specificita. Zvýšená sensitivita se snížením specifity znamená zvýšení falešně pozitivních výsledků. Úspěch screeningové strategie vyžaduje odbornou a organizační připravenost, ekonomické zajištění a ´compliance´.
Vyšetření stolice na okultní krvácení guajakovou metodou je od 1.7.2000 v ČR součástí preventivní prohlídky praktického lékaře. Provádí se u asymptomatických jedinců ve věku nad 50 let ve dvouletém intervalu. Pacienti s pozitivním testem jsou indikovaní ke kolonoskopii.
Od roku 2009 má pacient další možnost. Od 50-54 let každý rok vyšetření testu na okultní krvácení, v 55 letech si zvolí buď kolonoskopii (1x za 10 let) nebo test na okultní krvácení ve dvouletém intervalu. Screeningová kolonoskopie je jednoznačně nejpřesnější metodou. Provádějí ji zdravotnická zařízení, která splní určité podmínky (počty vyšetření, kvalitu péče).
Kolonoskopie a endoskopické odstranění adenomů tlustého střeva je jediná prokazatelně účinná metoda sekundární prevence kolorektálního karcinomu. Všichni pacienti po polypektomii jsou dispenzarizováni podle velikosti a histologické skladby polypu. Do roku 2005 odevzdávala jednotlivá pracoviště hlášení v písemné podobě o počtech screeningových kolonoskopií a záchytu karcinomu nebo adenomu. Od počátku 2007 funguje internetová databáze, rok 2006 byl ještě zadáván zpětně, od roku 2007 již on line.
Za rok 2009 nahlásilo 168 pracovišť celkem 11 403 provedených kolonoskopií na základě pozitivního testu na okultní krvácení a primárně screeningových kolonoskopií, u 5280 osob (46%) byl nalezený polyp a 508 osob (4,5%) mělo zjištěný karcinom v rámci preventivního programu. Čísla jsou to skromná, může nás těšit, že adenomy a karcinomy odstraněné ve screeningu byly do té doby bezpříznakové.
V JM kraji bylo vyšetřeno 1248 osob a vykazujeme dlouhodobě nejvyšší počty kolonoskopií ve screeningu v ČR. Máme zaregistrováno 17 screeningových center, aktivně do databáze přispívá 15 pracovišť. Data jsou anonymizována.
Screening má i svoje problémy. Pokrytí populace screeningem je nízké, do roku 2008 bylo dlouhodobě asi 20%, nyní se situace mírně zlepšila díky mediální kampani. Kromě praktických lékařů vstupují do screeningu kolorektálního karcinomu i gynekologové a vyšetřují stolici na okultní krvácení. Kromě guajakových testů se používají imunochemické testy s monoklonální nebo polyklonální protilátkou - kvantitativní test.
Dostupnost pracovišť v ČR je dobrá, čekací doby na kolonoskopii jsou asi 4 týdny. Chyba je i ze strany pacientů. Někteří mají neochotu k vyšetření stolice. Neodevzdají test praktickému lékaři. Nechápou, proč test prováděli a nejsou ochotni dostavit se k dalšímu vyšetření.
Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že ČR je prvním státem, kde se provádí monitorace a vyhodnocení screeningu kolorektálního karcinomu po celém území. Výsledky screeningu se projeví jistě až za dlouhou dobu, ale budou se vyznačovat nejen sníženou mortalitou na nádor vzhledem k častějšímu zachycení časných stadií, ale i sníženou incidencí nádoru v důsledku odstranění polypů při kolonoskopii. Odborníci očekávají viditelné změny v mortalitě nejdříve za 3-4 roky.
Domnívám se, že nemůžeme čekat, že by účast v kolonoskopickém screeningu byla stejná jako u mamárního screeningu. Jedná se přeci jen o invazivní a někdy i nepříjemné vyšetření, které vyžaduje přípravu. Dalším důvodem nižší účasti je i to, že většinou muži mají méně smyslu pro prevenci než ženy.
Proto je potřeba kontinuálně vzdělávat laickou veřejnost, posílit mezioborovou spolupráci, využít kontaktů s pacientskými organizacemi. Je nezbytná i mediální podpora, což vyžaduje další finanční náklady. Včasný záchyt nádoru tlustého střeva je vždy týmovou záležitostí. Musíme využít všech prostředků ke zlepšení informovanosti občanů.
Jedině celoplošný systematický screeningový
program může přinést výsledky, které si od něho slibujeme. Léčba
nádoru střeva a konečníku je nejúspěšnější, pokud pacient přijde
včas!
Literatura
- IBAMU - www.svod.cz
- IBA MU. Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v
ČR. Zpráva o sběru dat prostřednictvím elektronického registru.
Sběr dat za rok 2009
- Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, r. 2008
- Vorlíček J., Dušek L. Co si slibovat od screeningové
kolonoskopie? Medical Tribune, r. 4, č.28, s. A2
- Zavoral M. et al: Kolorektální karcinom, screening, diagnostika, léčba, Č.a slov. gastroenterol. 54, 2, 2000,s. A11-19
Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010
