Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku
Téma: Meze onkochirurgické radikality
Číslo abstraktu: 084
Autoři: O. Teyschl; Petr Gál; K. Krafka
Úvod
Na zlepšení výsledků léčby dětských zhoubných nádorů měla příznivý vliv multidisciplinární spolupráce při chirurgické léčbě, chemoterapii a radiační léčbě. Stále však téměř třetina dětí podlehne zhoubnému onemocnění. Zjištění biologických a genetických charakteristik jako rizikových faktorů různých nádorů vedlo ke změnám v léčbě při použití základního rizika při ošetřování jako vzoru léčebných postupů.
Účel studie
Záměrem autorů studie je zhodnocení postupů chirurgické léčby dětí s nádory retroperitonea operovaných v letech 2002 až 2004.
Výsledky
Ve sledovaném období bylo chirurgicky léčeno 35 dětí, 21 dívek a 14 chlapců. Průměrný věk byl 4,3 roku. Histologicky byl prokázán v 17 případech Wilmsův nádor, l6 x neuroblastom, l x adenomatoidní mesoteliom, l x ganglioneurom retroperitonea. U tří dětí se vyskytl Wilmsův nádor oboustranně.
Závěr
Prognóza Wilmsových nádorů je velmi dobrá při příznivém histologickém nálezu. U nádorů s vysokým rizikem dle histologického vyšetření je však špatná. Zmenšení objemu tumoru po chemoterapii dle naší zkušenosti usnadňuje odstranění nádoru při operaci, snižuje riziko rozšíření nádoru a škodlivé následky ozařování u malých dětí. Neodkladná chirurgická léčba je nezbytná při nejasné diagnóze nebo při selhávající odpovědi nádoru na předoperační chemoterapii. U neuroblastomů předoperační chemoterapie může snížit riziko nutnosti nefrektomie k dosažení totální nebo subtotální resekce nádoru.
Na zlepšení výsledků léčby dětských zhoubných nádorů měla příznivý vliv multidisciplinární spolupráce při chirurgické léčbě, chemoterapii a radiační léčbě. Stále však téměř třetina dětí podlehne zhoubnému onemocnění. Zjištění biologických a genetických charakteristik jako rizikových faktorů různých nádorů vedlo ke změnám v léčbě při použití základního rizika při ošetřování jako vzoru léčebných postupů.
Účel studie
Záměrem autorů studie je zhodnocení postupů chirurgické léčby dětí s nádory retroperitonea operovaných v letech 2002 až 2004.
Výsledky
Ve sledovaném období bylo chirurgicky léčeno 35 dětí, 21 dívek a 14 chlapců. Průměrný věk byl 4,3 roku. Histologicky byl prokázán v 17 případech Wilmsův nádor, l6 x neuroblastom, l x adenomatoidní mesoteliom, l x ganglioneurom retroperitonea. U tří dětí se vyskytl Wilmsův nádor oboustranně.
Závěr
Prognóza Wilmsových nádorů je velmi dobrá při příznivém histologickém nálezu. U nádorů s vysokým rizikem dle histologického vyšetření je však špatná. Zmenšení objemu tumoru po chemoterapii dle naší zkušenosti usnadňuje odstranění nádoru při operaci, snižuje riziko rozšíření nádoru a škodlivé následky ozařování u malých dětí. Neodkladná chirurgická léčba je nezbytná při nejasné diagnóze nebo při selhávající odpovědi nádoru na předoperační chemoterapii. U neuroblastomů předoperační chemoterapie může snížit riziko nutnosti nefrektomie k dosažení totální nebo subtotální resekce nádoru.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2005
