NÁDORY PLIC U PACIENTEK PO OZÁŘENÍ PRO KARCINOM PRSU

Aktinoterapie patří mezi účinné metody léčby zhoubných onemocnění. Na druhou stranu je známa úloha ionizujícího záření v procesu kancerogeneze. S přibývajícím počtem pacientů, kteří dlouhodobě přežívají onkologickou léčbu, přibývá i sekundárních malignit, způsobených onkologickou léčbou. Patří k nim hematologické malignity i solidní nádory.

Podle definice Cahana a Warrena vzniká zářením indukovaný nádor z normálních tkání v rámci ozářeného objemu a jeho histopatologické charakteristiky jsou odlišné od primárního tumoru. V případě nádorů obdobné histologie, které vznikly s dlouhou latencí minimálně 8-10let, uvažujeme spíše o indukovaném nádoru než o recidivě.

Pro riziko indukce zhoubného bujení je důležitá použitá technika záření, dávka a frakcionace, věk pacienta v době ozáření a další spolupůsobící faktory (chemoterapie, kouření).

Léčba sekundárních malignit je především chirurgická, jejich mortalita je vyšší než u nádorů primárních.

U pacientek po léčbě pro karcinom prsu bývá zvýšené riziko plicního karcinomu přičítáno hlavně radioterapii. Do 10 let po ozáření není riziko významně vyšší, ale u více než 10 let přežívajících žen po mastektomii a ozáření je 2-3x vyšší. Ozáření po konzervativním chirurgickém výkonu toto riziko nezvyšuje. Největší studie zkoumala 475 plicních ca u 65560 pacientů po konzervativní chirurgii (záření nezvýšilo riziko) a 2230 u 194 981 žen po mastektomii (2 násobné riziko v rozmezí 10 - 20 let). Absolutní odhadované riziko vzniku plicní rakoviny u postmastektomického ozáření je ročně 5 pacientek na 10000, počínaje 10. rokem od ukončení aktinoterapie. Kouření má zásadní vliv – ve švédské studii s 182 plicními karcinomy po ozáření prsu se tyto vyskytovaly jen u kuřaček.

Úkolem radioterapeuta a onkologa v prevenci vzniku sekundárních malignit v oblasti hrudníku je volit optimální strategii léčby a techniku ozáření primárního nádoru, upozorňovat na zvýšené riziko vzniku nádoru v ozářené oblasti zvláště při současném kouření a v rámci dispenzarizace po léčbě onkologického onemocnění mít na zřeteli i možnost vzniku sekundární malignity.

Literatura:

1. De Vita V.T.: Principles and Practice of Oncology, 8th edition, 2008, Lippincott Williams & Wilkins
2. Shuryak I. et al : A new view of radiation-induced cancer : integrating short- and long-term processes, Part II: second cancer risk estimation, 2009, Radiat Environ Biophys 48, 275-286