NADBYTEČNÁ DIAGNOSTIKA KARCINOMU PROSTATY V ČESKÉ POPULACI Z POHLEDU DAT NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO REGISTRU (NOR)

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR

Téma: III. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika

Číslo abstraktu: III/ 110

Autoři: MUDr. Jiří Novák; doc. MUDr. Jan Doležel, Ph.D.; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; Mgr. Denisa Malúšková; RNDr. Jan Mužík, Ph.D.

Východiska:

Problematika nadbytečné diagnostiky a nadbytečné léčby karcinomu prostaty po zavedení PSA je již delší dobu diskutována v zahraničí i u nás. Orientační pohled na problém nadbytečné diagnostiky v ČR poskytuje předkládaná analýza provedená z údajů Národního onkologického registru (NOR).

Materiál a metody:

Z anonymizované databáze NOR ČR let 1977–2011 (přes 1,9 mil. záznamů) byl vybrán soubor se zhoubnými nádory (ZN) prostaty (dg. C61 za roky 1982–2011 – celkem 93 292 záznamů), z něhož byly zpracovány základní epidemiologické charakteristiky – incidence a mortalita. Ze souboru všech záznamů s dg. C61 byla vybrána a analyzována skupina bez zaznamenané onkologické léčby (za období 1982–2011 soubor 17 868 případů), zahrnující v sobě pacienty s předpokládanou nadbytečnou diagnostikou. V analyzované skupině byl sledován vývoj v čase z pohledu věkově specifické incidence, zastoupení věkových skupin, a spektrum příčin neléčení podle položek onkologického hlášení.

Výsledky:

Počty pacientů s diagnostikovaným karcinomem prostaty bez onkologické léčby výrazně stoupají v posledním desetiletí, kopírují strmý nárůst incidence dg. C61 po roce 2000 a tvoří zhruba 17 % všech diagnostikovaných onemocnění. V průběhu sledovaných tří desetiletí se zčásti mění věková struktura neléčených pacientů. Zatímco podíl věkových skupin mladších 70 let se v čase výrazněji nemění, v období 2002–2011 se zvyšuje zastoupení věkových skupin nad 70 let a jejich podíl s věkem stoupá. V témže období dochází současně k poklesu podílu případů zjištěných pitvou, resp. až při úmrtí (tzv. případy DCO) ve všech věkových skupinách.

Závěr:

Z výsledků lze usuzovat, že problematika nadbytečné diagnostiky (při histologické verifikaci dg. 61 okolo 97 %) se s největší pravděpodobností týká především věkových skupin nad 70 let, kde nabývá na významu se zvyšujícím se věkem. Sdělení ukazuje možnosti využití NOR k prezentaci údajů onkologické epidemiologie, ale i orientačních pohledů do oblasti hodnocení onkologické zdravotní péče. Dílčí nedostatky v záznamech (zejména u příčin nepodání onkologické léčby) ukazují na rezervy v předávání informací do NOR z příslušných pracovišť.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015