Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: IV. Laboratorní diagnostika nádorů
Číslo abstraktu: 040
Autoři: MUDr. Michaela Matoušková; Doc. MUDr. Miroslav Hanuš (-2015), CSc.; Ing. Vlasta Dudková; Eva Tejčková; Doc. RNDr. Jan Řehák
Kostní metastatické postižení provází často
nádorová onemocnění. Kromě mnohočetného myelomu nacházíme
kostní postižení s vysokou prevalencí u hormonálně dependentních
nádorů, tedy zhoubných nádorů prostaty a prsu. Charakteristickou
pro kostní postižení je zvýšená resorpce s poruchou remodelace
kosti a metabolizmu kalcia. Klinickému obrazu předcháízí a provází
jej laboratorně detekovatelné odchylky a změny při zobrazovacích
metodách.
Hodnotíme možnost snížení počtu scintigrafií skeletu u nemocných s karcinomem prostaty (CaP) při kontinuálním sledování markerů osteoresorpce (1CTP).
Od roku 2002 jsme zařadili sledování 1CTP do standardního algoritmu sledování pacientů se zhoubnými nádory. Do současné chvíle máme k dispozici 7256 vyšetření u 605 nemocných s karcinomem prostaty v různých stadiích onemocnění. Sledujeme korelaci mezi hladinami PSA, resp. sPSA, klinickým stadiem onemocnění, ALP a 1CTR Při stanovení diagnózy CaP u všech nemocných zhodnotíme kromě laboratorních markerů i scintigrafií skeletu a event. další zobrazovací metody (rtg, CT či NMR). U pacientů s dlouhodobou hormonální supresí doplňujeme vyšetření DEXA (denzitometrii). Pacientům s klinickými obtížemi nebo při „pouhém" zvýšení 1CTP kontrolujeme znovu stav kostního aparátu scintigraficky.
Průměrné hodnoty 1CTP jsou rodílné pro různá stadia onemocnění. U pacientů bez kostního postižení je průměrná hodnota 1CTP 5.31\ig/l, u pacientů s kostní generalizací 14.53 jxg/1. Zvýšení 1CTP provází i delší imobilizaci pacienta na lůžku, kostní traumata (i benigní) nebo ortopedické výkony. Před zahájením dalšího vyšetřovacího postupu při elevaci 1CTP je proto nezbytné se pacienta cíleně dotázat na možná artificiální ovlivnění. Hladina 1CTP citlivě reaguje na léčbu ovlivňující kostní metabolizmus (např. na podání bisfosfonátů).
Zařazení vyšetření kostních markerů do algoritmu dispenzarizace nemocných vede k opuštění pravidelných scintigrafických kontrol u pacientů s karcinomem prostaty, naopak umožňuje mnohem časnější detekci kostního postižení u nemocných s nízkými hladinami PSA.
Hodnotíme možnost snížení počtu scintigrafií skeletu u nemocných s karcinomem prostaty (CaP) při kontinuálním sledování markerů osteoresorpce (1CTP).
Od roku 2002 jsme zařadili sledování 1CTP do standardního algoritmu sledování pacientů se zhoubnými nádory. Do současné chvíle máme k dispozici 7256 vyšetření u 605 nemocných s karcinomem prostaty v různých stadiích onemocnění. Sledujeme korelaci mezi hladinami PSA, resp. sPSA, klinickým stadiem onemocnění, ALP a 1CTR Při stanovení diagnózy CaP u všech nemocných zhodnotíme kromě laboratorních markerů i scintigrafií skeletu a event. další zobrazovací metody (rtg, CT či NMR). U pacientů s dlouhodobou hormonální supresí doplňujeme vyšetření DEXA (denzitometrii). Pacientům s klinickými obtížemi nebo při „pouhém" zvýšení 1CTP kontrolujeme znovu stav kostního aparátu scintigraficky.
Průměrné hodnoty 1CTP jsou rodílné pro různá stadia onemocnění. U pacientů bez kostního postižení je průměrná hodnota 1CTP 5.31\ig/l, u pacientů s kostní generalizací 14.53 jxg/1. Zvýšení 1CTP provází i delší imobilizaci pacienta na lůžku, kostní traumata (i benigní) nebo ortopedické výkony. Před zahájením dalšího vyšetřovacího postupu při elevaci 1CTP je proto nezbytné se pacienta cíleně dotázat na možná artificiální ovlivnění. Hladina 1CTP citlivě reaguje na léčbu ovlivňující kostní metabolizmus (např. na podání bisfosfonátů).
Zařazení vyšetření kostních markerů do algoritmu dispenzarizace nemocných vede k opuštění pravidelných scintigrafických kontrol u pacientů s karcinomem prostaty, naopak umožňuje mnohem časnější detekci kostního postižení u nemocných s nízkými hladinami PSA.
Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2009
