Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: XIII. Nádory plic a průdušek
Číslo abstraktu: 124
Autoři: MUDr. Ondřej Fiala; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.; RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.; Mgr. Zbyněk Bortlíček; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.
Úvod:
Tyrozinkinnázové inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR-TKI) představují efektivní možnost léčbby lokoregionálně pokročilého nebo metastatického stadia NSCLC. Byly identifikovány některé genetické alterace, které predikují efekt této cílené léčby. Aktivační mutace genu EGFR představují všeobecně uznávaný prediktor dobrého efektu léčby EGFR-TKI. Další mutace, jejichž význam je zkoumán představují mutace genu KRAS a genu PIK3CA. Mutace genů EGFR a KRAS jsou časté u pacientů s adenokarcinomem, u pacientů se skvamóznním NSCLC jsou vzácné a jejich význam je málo objasněn. Cílem naší práce bylo objasnění prediktivního významu mutací EGFR (delece na exonu 19, bodové mutace na exonu 21), KRAS (mutace na exonu 1) a PIK3CA (mutace ne exonu 9) u pacientů s pokročilým NSCLC, kteří byli léčeni EGFR-TKI.
Soubor pacientů a metody:
Soubor geneticky testovaných pacientů čítá celkem 223 pacientů s pokročilým stadiem NSCLC (stadium IIIB a IV), z toho 179 pacientů bylo léčeno EGFR-TKI (erlotinib, gefitinib). Genetické vyšetření bylo provedeno metodou denaturační kapilární elektroforézy a PCR sekvenace.
Výsledky:
Aktivační mutace genu EGFR byla prokázána u 16 (7,2 %) pacientů, mutace KRAS byla prokázána u 16/215 (7,4 %) pacientů a mutace PIK3CA u 8/208 (3,8 %) pacientů. Nebyl prokázán významný rozdíl v PFS (p = 0,425) i OS (p = 0,673) v souvislosti s aktivační mutací genu EGFR. Nebyl prokázán významný rozdíl v PFS (p = 0,12) v souvislosti s mutací genu KRAS, ale bylo zde prokázáno kratší OS (p = 0,039) u pacientů s KRAS mutací. Nebyl prokázán významný rozdíl v PFS (p = 0,197) i OS (p = 0,687) v souvislosti s mutací genu PIK3CA.
Závěr:
Výsledky naší studie prokázaly vyšší incidenci aktivačních mutací genu EGFR a genu KRAS a srovnatelnou incidenci mutací genu PIK3CA v porovnání s publikovanými daty. Analýzy přežití pacientů neprokázala význam těchto mutací pro predikci efektu léčby EGFR-TKI u pacientů s pokročilým NSCLC skvamózní histologie a tito pacienti by k léčbě EGFR-TKI neměli být vybíráni na základě těchto genetických vyšetření.
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013
