Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: XXX. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii
Číslo abstraktu: XXX/ 161
Autoři: Mgr. Tereza Hálková; RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.; Barbora Belšánová; Mgr. Marcela Chmelařová; MUDr. Bohuš Bunganič; mjr. MUDr. Tereza Dvořáková; plk. prof.MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.
Východiska:
Karcinomy pankreatu (KP) jsou charakteristické vysokou mortalitou a jejich incidence stále narůstá. V současnosti neexistují spolehlivé molekulární markery pro včasnou diagnostiku, určení prognózy ani predikci odpovědi na léčbu. Hledání biomarkerů komplikuje zejména skutečnost, že je jen malé množství pacientů indikováno k resekci tumoru, a dostupnost peroperačních vzorků pankreatické tkáně je tudíž limitována. Dostupnější jsou vzorky získané biopsií tenkou jehlou pod kontrolou endoskopické ultrasonografie (EUS-FNA), které se běžně zpracovávají pro cytologická vyšetření. Tyto vzorky však obsahují minimální množství tkáně, a jejich analýza tedy vyžaduje speciální zacházení a citlivou metodiku. Nejnověji se nabízí také možnost vyšetřování molekulárních markerů z cirkulující tumorové DNA (ctDNA) ve vzorcích plazmy.
Materiál a metody:
Pomocí dříve zoptimalizovaných postupů jsme analyzovali vybrané molekulární markery (KRAS, miR21, miR10b, miR155) ve třech typech vzorků (FNA, cytologické nátěry, plazma) a porovnali výtěžnost jednotlivých vyšetření. 80 pacientům s potvrzeným KP byla pomocí EUS-FNA odebrána biopsie z tumoru. Polovina odebrané tkáně byla uchována v RNA lateru a vyšetřena nativně, druhá polovina byla zpracována do cytologického nátěru. Každému pacientovi bylo dále odebráno 14 ml periferní krve pro analýzu ctDNA. Ve všech vzorcích jsme provedli detekci mutací KRAS a v případě přítomnosti mutace stanovili procentuální zastoupení mutovaných alel ve vzorku. Dále jsme ve FNA vzorcích a cytologických nátěrech sledovali hladiny exprese miR21, miR10b a miR155.
Výsledky:
Úspěšnost vyšetření mutací KRAS byla 100% u FNA vzorků, 95% u vzorků plazmy a 90% u cytologických nátěrů. Nejvyšší záchyt mutací jsme zaznamenali v cytologických nátěrech, nejnižší ve vzorcích plazmy. Stejně tak procentuální zastoupení mutovaných alel bylo obecně nejvyšší v cytologických nátěrech a nejnižší v plazmě. Vyšetření hladin mikroRNA byla úspěšná ve všech FNA vzorcích a ve všech cytologických nátěrech.
Závěr:
Výběr vhodného typu vzorku je pro analýzu molekulárních markerů klíčový. FNA vzorky sice obsahují nejvíce genetického materiálu a výtěžnost vyšetření tak dosahuje 100 %, ovšem zastoupení mutovaných (nádorových) buněk ve vzorku je mnohdy nižší než 30 %. Z tohoto pohledu jsou nejvhodnějším zdrojem biologického materiálu pro DNA a miRNA analýzy cytologické nátěry, kde je kontaminace nenádorovou tkání nízká. Vzorky plazmy s detekovanou KRAS mutací (25 %) lze využít zejména pro neinvazivní monitorování průběhu onemocnění.
Podpořeno grantem NT13638.
Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015
