Konference: 2012 XXXVI. Brněnské onkologické dny a XXVI. Konference pro sestry a laboranty
Téma: 13. Nádory plic a průdušek
Číslo abstraktu: 107
Autoři: prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.; Mgr. Zbyněk Bortlíček; PhDr. Karel Hejduk; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; prof. MUDr. Petr Zatloukal (1955-2012), CSc.; prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.; Doc. MUDr. František Salajka, CSc.; MUDr. Leona Koubková; MUDr. Marcela Tomíšková; MUDr. Yvona Grygárková; MUDr. Libor Havel; MUDr. Michal Hrnčiarik; Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; MUDr. Dimka Sixtová; MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.; MUDr. Helena Čoupková; MUDr. Kateřina Košatová
Úvod
Současná diagnostika nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) se nemůže opírat pouze o určení, že se jedná o NSCLC bez bližší specifikace. Nutná je přesná morfologická klasifikace NSCLC a zařazení do jednotlivých podtypů (adenokarcinom, velkobuněčný karcinom, spinocelulární karcinom…) a nutné je i genetické testování. V případě přesného stanovení morfologické a molekulárně genetické diagnózy je možno podat nemocným s NSCLC ihned po stanovení diagnózy preparáty, jejichž účinnost při splnění určitých kritérií dává předpoklad delšího přežití [1]. Jedná se o léky ze skupiny cytostatik i o léky biologicky cílené léčby. V našem sdělení se budeme soustředit na preparáty, které mají v České republice stanovenou úhradu pro léčbu v první linii NSCLC. Jsou to bevacizumab, pemetrexed a gefitinib.
Bevacizumab (Avastin) je preparát, který byl jako první v České republice registrován pro léčbu nemocných s NSCLC v 1. linii dle morfologické diagnózy. Jedná se o zástupce biologicky cílené léčby, monoklonální protilátku, která blokuje receptor vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGFR). V klinických studiích byla prokázána účinnost bevacizumabu v kombinaci s chemoterapií u nemocných s pokročilým nedlaždicobuněčným NSCLC již v první linii v kombinaci s konvenční chemoterapií. V České republice je tento preparát k dispozici pro léčbu NSCLC od 1.3.2010 a to pro nemocné s adenokarcinomem [2].
Pemetrexed (Alimta) patří mezi cytostatika. Jedná se o antifolát působící najednou na více enzymatických cílů („multitargeted antifolate“), který inhibuje syntézu jak purinů tak pyrimidinů. Pemetrexed demonstroval svoji účinnost v monoterapii u pokročilého NSCLC, a to jak v léčbě první, tak druhé linie. Přípravek Alimta (pemetrexed) je od roku 2008 v České republice registrován a kategorizován pro podávání v centrech pro léčbu 2. linie NSCLC a v kombinaci s platinovým derivátem pro léčbu neresekabilního maligního pleurálního mezoteliomu bez předchozí chemoterapie. Od 1. 10. 2010 je pemetrexed (Alimta) v ČR registrován a kategorizován i pro 1. linii léčby a to pro nemocné s adenokarcinomem a velkobuněčným karcinomem [3].
Gefitinib (Iressa) je další možností biologicky cílené léčby pro léčbu nemocných s NSCLC v 1. linii. Jedná se inhibitor tyrozinkinázy EGFR (receptoru epidermálního růstového faktoru). V České republice je od konce února 2011 stanovena úhrada pro léčbu v l. linii. Před podáním je nutný průkaz přítomnosti mutace genu pro EGFR. Pro toto molekulárně genetické vyšetření se využívá DNA získaná z nádorových buněk. Celá řada klinických studií ukazuje jasně, že jenom menšina nemalobuněčných karcinomů plic vykazuje přítomnost aktivační mutace EGFR. Zastoupení této mutace se liší mezi jednotlivými nádorovými subtypy. Nejčastější je u adenokarcinomu, ale v menším procentu případů se vyskytuje i u spinocelulárního a velkobuněčného karcinomu. Zásadním problémem při vyšetřování aktivačních mutací je velmi malé množství nádorové tkáně. Proto je velmi potřebné stanovit jednotný a přesný sled jednotlivých diagnostických kroků tak, aby se nákladná léčba dostala k indikovaným nemocným s NSCLC [4].
V 1 linii léčby NSCLC byla dle doporučení České onkologické společnosti zahrnuta i léčba erlotinibem (Tarcevou) u nemocných, kteří z objektivních důvodů nemohli podstoupit léčbu konvenční chemoterapií. Pro tuto indikaci však není dosud stanovena úhrada. Erlotinib je také inhibitor tyrozinkinázy EGFR [5].
Soubor nemocných
V pneumoonkologických centrech bylo v 1. linii léčby NSCLC výše uvedenými preparáty od roku 2005 léčeno 589 nemocných, od kterých jsou k dispozici potřebné údaje v registru TULUNG. Do tohoto počtu je zahrnuta i léčba erlotinibem. Pro analýzu byli vybráni ti nemocní, kteří splňují následující podmínky: Mají uvedenu léčbu pemetrexedem, bevacizumabem, gefitinibem či erlotinibem v 1. linii léčby a mají korektně vyplněny tyto parametry: Pohlaví, datum narození, kouření, histologický a/nebo cytologický typ primárního nádoru, PS v době zahájení léčby, datum zahájení léčby.
Výsledky
Nejčetněji nasazeným preparátem v I. linii do 31. 12. 2011 je erlotinib, celkem u 329 pacientů. V roce 2011 byl ale indikován do 1. linie pouze u 58 nemocných. Druhým nejčetněji nasazeným preparátem je pemetrexed, celkem u 180 pacientů. Celkem 53 pacientů má záznam o léčbě bevacizumabem v I. linii, z nichž 44 pacientů má záznam o léčbě v kombinaci s chemoterapií (nejčastěji jsou to karboplatina + paklitaxel – 21 pacientů a cisplatina + gemcitabin – 8 pacientů). Kumulativní počty léčených jsou dobře znázorněny na následujícím obrázku (Obrázek č. 1).
Obrázek č. 1 Kumulativní počty pacientů dle data zahájení
Tabulka číslo 1 velmi dobře znázorňuje zastoupení mužů a žen. Nejčastěji používaným preparátem u žen je pemetrexed a u mužů bevacizumab.
Pohlaví |
Ženy |
Muži |
Erlotinib |
154 (46,8%) |
175 (53,2%) |
Pemetrexed |
95 (52,8%) |
85 (47,2%) |
Bevacizumab |
15 (28,3%) |
38 (71,7%) |
Gefitinib |
14 (51,9%) |
13 (48,1%) |
Tabulka č. 1
Pokud se týká věku, tak nejstarší nemocní byli ti, kterým byl podáván erlotinib a nejmladší ti, kterým byl podáván bevacizumab (tab. č. 2).
Erlotinib |
Pemetrexed |
Bevacizumab |
Gefitinib |
|
Počet |
329 |
180 |
53 |
27 |
Průměr |
71 let |
62 let |
58 let |
67 let |
Medián |
73 let |
63 let |
58 let |
69 let |
Min – Max |
28 – 90 let |
26 – 86 let |
32 – 79 let |
48 – 88 let |
Tabulka č. 2
Morfologická diagnóza nemocných léčených jednotlivými preparáty je patrná z tabulky číslo 3. U nemocných léčených pemetrexedem (88,9 %), bevacizumabem (90,6 %) a gefitinibem (81,5 %) převládal adenokarcinom. U nemocných léčených erlotinibem byl zastoupen pouze u 57,8% pacientů.
Histologický typ |
Erlotinib |
Pemetrexed |
Bevacizumab |
Gefitinib |
Adenokarcinom+BAC |
190 (57,8%) |
160 (88,9%) |
48 (90,6%) |
22 (81,5 %) |
Epidermoidní |
97 (29,5 %) |
5 (2,8%) |
0 (0 %) |
2 (7,4%) |
Nespecifikovaný NSCLC |
38 (11,5 %) |
9 (5,0 %) |
1 (5,7%) |
2 (7,4%) |
Velkobuněčný |
3 (0,9%) |
5 (2,8%) |
2 (3,8%) |
0 (0 %) |
Adenosquamózní |
1 (0,3%) |
1 (0,6%) |
0 (0 %) |
1 (3,7%) |
Tabulka č. 3
U všech 27 nemocných, kteří byli léčeni gefitinibem byla prokázána aktivační mutace EGFR. Ta ale byla prokázána i u 3,3 % nemocných léčených erlotinibem a u 3,9 % léčených pemetrexedem (tab. č. 4).
Mutace prokázána |
Mutace neprokázána |
Neprovedeno (výsledek neuveden) |
|
Erlotinib |
27 (100 %) |
41 (12,5 %) |
277 (84,2%) |
Pemetrexed |
7 (3,9%) |
70 (38,9%) |
103 (57,2%) |
Bevacizumab |
0 (0 %) |
7 (13,2%) |
46 (86,8%) |
Gefitinib |
27 (100 %) |
0 (0 %) |
0 (0 %) |
Tabulka č. 4
Nejlepší stav výkonnosti byl u nemocných léčených bevacizumabem. (tab. č. 5)
PS v době zahájení léčby |
PS 0 |
PS 1 |
PS 2 |
PS 3 |
Erlotinib |
20 (6,1%) |
115 (35,0 %) |
184 (55,9%) |
10 (3,0 %) |
Pemetrexed |
35 (19,4%) |
136 (75,6%) |
9 (5,0 %) |
0 (0 %) |
Bevacizumab |
27 (50,9%) |
25 (47,2 %) |
1 (1,9%) |
0 (0 %) |
Gefitinib |
6 (22,2%) |
19 (70,4%) |
2 (7,4%) |
0 (0 %) |
Tabulka č. 5
V tabulce č. 6 je znázorněn kuřácký návyk. Mezi nemocnými léčenými gefitinibem převládali nekuřáci a bývalí kuřáci. Nejvíce kuřáků bylo mezi pacienty, kteří dostávali pemetrexed a bevacizumab.
Kouření |
Kuřák |
Bývalý kuřák |
Nekuřák |
Erlotinib |
104 (31,6%) |
119 (36,2%) |
106 (32,2%) |
Pemetrexed |
75 (41,7%) |
46 (25,6%) |
59 (32,8%) |
Bevacizumab |
22 (41,5 %) |
12 (22,6%) |
19 (35,8%) |
Gefitinib |
4 (14,8%) |
10 (37,0 %) |
13 (48,1%) |
Tabulka č. 6
Závěr
Na stručném shrnutí léčby NSCLC v 1. linii preparáty, jejichž podání je vázáno na přesnou morfologickou a genetickou diagnostiku, lze demonstrovat úskalí této nákladné léčby. V podstatě bez problémů je v první linii zahajován léčba pemetrexedem, protože stačí přesná morfologická diagnóza a lék patří mezi „centrové léky“, tedy hrazené mimo paušál. Složitější je situace u bavacizumabu, protože i když je stanovena přesná diagnóza adenokarcinomu, léčbu je hrazena z paušálu pracoviště, což činí podání méně dostupným. Limitujícím v případě gefitinibu je i při dostupnosti molekulárně genetických vyšetření především zisk kvalitního bioptického vzorku a nízká frekvence mutací u bílé rasy. Aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám před zahájením léčby, je zapotřebí součinnost pneumologů ambulantní specialistů, pneumologů-bronchologů, pneumologů – pneumoonkologů s patology a molekulárními genetiky.
Literatura:
1. Sculier J Pand Moro-Sibilot D. First-and second-line therapy for advanced nonsmall cell lung cancer, Eur Respir J 2009; 33:915-930
2. Manegold C, von Pawel J, Zatloukal P et al. Randomized, double-blind multicentre Phase III study of bevacizumab in combination with cisplatin and gemcitabine in chemotherapy-naïve patients with advanced or recurrent non-squamous non-small cell lung cancer (NSCLC): BO17704. J. Clin. Oncol. 2007 ASCO Annual Meeting Proceedings Part I. 25(18S) (2007) (Abstract LBA7514).
3. Scagliotti G. V. Park K. Patil S. Rolski J. Goksel T. Martins R. Gans S. J. M. Visseren-Grul C. Peterson. Survival without toxicity for cisplatin plus pemetrexed versus cisplatin plus gemcitabine in chemonaive patients with advanced non-small cell lung cancer: A risk-benefit analysis of a large phase III study. European Journal of Cancer. 45(13), (pp 2298-2303), 2009.
4. Mok T, Wu YL, Thongprasert S, et al. Phase III, randomised, open/label, first-line study of gefitinib vs carboplatin/paclitaxel in clinically selected patients with advanced non-small-slee lung cancer (IPASS). Ann Oncol 2008; 19, suppl. 8, LBA2.
5. Skřičková J, Pešek M, Zatloukal P, Kolek V, Koubková L, Salajka F, Štícha M, Tomíšková M, Kadlec B. Erlotinib in patients with advanced Non-Small-Cell Lung Cancer (NSCLC): Results on 973 patients from Tarceva Register of Czech Republic. Journal of Thoracic Oncology 2010; 5, suppl. 1: S88-S89
Poděkování
Poděkování patří všem patologům a molekulárním genetikům pneumoonkologicých center, bez jejichž práce by nebyla nemocným přístupná léčba vázaná na přesnou morfologickou a molekulárně – genetickou diagnózu.
Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2012