MOŽNOSTI LÉČBY KARCINOMU ŠTÍTNÉ ŽLÁZY METODAMI NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY

Karcinom štítné žlázy patří k poměrně vzácným lidským zhoubným nádorům, vyskytuje se u 1,5 % populace, patří k nejčastějším malignitám žláz s vnitřní sekrecí. Postihuje přibližně 5 % uzlů štítné žlázy, s celkovou prevalencí 20–50 %, v závislosti na věku pacientů a je čtyřikrát častější u žen než u mužů. V posledních třech desetiletích jsme svědky rychlého nárůstu nově diagnostikovaných diferencovaných karcinomů štítné žlázy (DTC), a to převážně jeho papilárních forem. V současné době je DTC považován za nejrychleji rostoucí neoplazii a z dosavadních statistik lze očekávat, že za 15 let v ČR bude ročně diagnostikováno okolo 1 000 nových případů. Hledání příčin tohoto celosvětového zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy je stále bohatou náplní odborných diskuzí. Někteří autoři se domnívají, že zvýšený počet nových případů karcinomu štítné žlázy je ovlivněn především intenzitou prováděných diagnostických vyšetření, zavedením nových zobrazovacích metod (sonografie, počítačové tomografie) a lepší léčbou a intenzivnějším sledováním, což vede k včasnějšímu záchytu dosud klinicky němých, indolentních, zejména papilárních mikrokarcinomů a nízkorizikových karcinomů. Diferencované karcinomy štítné žlázy (DTC) jsou papilární (PTC), folikulární (FTC) či karcinom z Hurthleho buněk a tvoří více než 90 % případů rakoviny štítné žlázy. Přibližně 85 % pacientů s DTC se léčí chirurgicky, radioaktivním jodem (RAI) a supresí TSH. Prognózu onemocnění ovlivňují i další faktory: závisí na věku pacienta, histologii, lokalizaci a velikosti vzdáleného metastatického postižení, na schopnosti tkáně vychytávat radiojod. U mladších pacientů (< 40 let) s mikrokarcinomy (< 1 cm) i při nálezu metastatického postižení plic bývá 10leté přežití 95 %, zatímco starší pacienti s nálezem plicních metastáz mají 10leté přežití pouze 14 %. Radiojod refrakterní karcinomy štítné žlázy jsou poměrně vzácné, s odhadovaným výskytem do čtyř případů na milion obyvatel, u 5 % pacientů s aktivní rakovinou. Jako radiojod refrakterní jsou definováni pacienti s pokročilým onemocněním při chybění akumulace radioaktivního jodu nebo při nálezu progrese onemocnění v průběhu roku poté, co byl podán léčebný radioaktivní jód; u pacientů s přetrvávajícím onemocněním po podání kumulativní aktivity 22 GBq (600 mCi) radiojodu. Vyskytuje se častěji u starších pacientů, u pacientů s velkými metastázami nebo s málo diferencovaným karcinomem štítné žlázy a tam, kde je vysoká kumulace FDG na PET/ CT skenu. Ve sdělení bude podán přehled o současných léčebných možnostech u nemocných s DTC.