Možnosti hybridního zobrazení PET/CT a MRI v diagnostice bronchogenního karcinomu

V současně době dochází k posunu indikací zobrazovacích metod v primární diagnostice i stagingu a restagingu nádorových onemocnění, bronchogenní karcinom představuje diagnózu, u níž je tento posun jeden z nejvýraznějších

Zavedení hybridního zobrazení 18FDG PET/CT do klinické praxe s sebou přineslo komplexní zobrazení, které v sobě zahrnuje plně diagnostickou kvalitu CT vyšetření obohacenou o informaci o metabolismu tkání. Vzhledem k tomu, že až na mucin produkující adenokarcinomy plic všechny ostatní histologické varianty vysoce akumulují FDG jako analogický substrát glykolýzy, je PET/CT ideální zobrazovací metodou pro posouzení jak primárního stagingu, tak restagingu. Protože však kritérium odstupu 6 měsíců od ukončení veškeré terapie nemůže být často v indikacích PET/CT dodrženo, je velká část vyšetření prováděna jako vyšetření pro hodnocení odpovědi na terapii (therapy response imaging). Problémy s variabilní akumulací FDG v uzlinách postižených nádorem a v uzlinách reaktivně změněných se promítají v menší spolehlivosti k posouzení infiltrace uzlin mediastina, pečlivou konzultací mezi radiodiagnostikem, plicním onkologem a hrudním chirurgem je však možné zvolit optimální přístup i v nevyhraněných případech postižení mediastinálních uzlin. Jednoznačná suverenita PET CT v diagnostice vzdálených metastáz je ve všech lokalizacích s výjimkou mozku.

Magnetická rezonance v současné době disponuje podobně jako PET/CT možností provedení celotělového vyšetření, ve srovnání s PET/CT je mnohem přesnější v detailním posouzení postižení v oblasti kanálu páteřního. Nové sekvence umožňují posoudit i postižení plicního parenchymu, jater, nadledvin i kostní dřeně. Pouze správně provedená magnetická rezonance mozku může vyloučit metastatické postižení mozku, proto pro definitivní staging u nemocných s neurologickým nálezem je nutné toto vyšetření provést.