Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Molekulární a laboratorní diagnostika nádorů
Číslo abstraktu: 22
Autoři: Mgr. Gabriela Kořínková, Ph.D.; MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; Bc. Anna Janošťáková; Věra Růžková; MUDr. Petr Džubák; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; MUDr. Petr Beneš; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
Klíčovým faktorem pro stanovení prognózy zhoubného onemocnění a
odpovídající následné léčby je (ne)přítomnost (mikro)metastáz, tzn.
určení rozsahu neboli stupně pokročilosti nádorového onemocnění
(stagingu). Současné zobrazovací a mikroskopické metody však nemají
dostatečnou citlivost pro zachycení časných stádií metastazování, v
rámci tzv. „ultrastagingu“. Ultrastaging je v podstatě detekce
mikrometastáz a cirkulujících nádorových buněk v krvi, v kostní
dřeni či ve tkáních. Buňky se uvolňují do krevního řečiště z
primárního nádoru nebo ze spádových uzlin. Další možností vedoucí k
uvolnění nádorových buněk, může být i vlastní chirurgický výkon
(operace či biopsie). Jednotlivé případy diseminace nádorových
buněk při biopsiích již byly v literatuře popsány, a to právě díky
možnostem detekce minimální reziduální choroby.
Nejcitlivější metodou detekce minimální reziduální choroby je RT-PCR, reverzně transkripční PCR sledovaná v reálném čase (RQ RT-PCR). V literatuře uváděná citlivost detekce je průkaz jedné nádorové buňky mezi 1-10 miliony buň kami nenádorovými. Detekce minimální reziduální choroby (MRD) s využitím PCR metody je založená na průkazu exprese specifických genů. Cílem je amplifikovat hledaný znak nádorových (např.epiteliálních) buněk na úrovni mRNA po reversní transkripci do cDNA. Sledování probíhající PCR reakce v reálném čase znamená kontinuální detekci zvyšující se fluorescence, která odpovídá narůstajícímu množství specifického amplikonu.
Na našem pracovišti se věnujeme zavádění metody RQ RT-PCR pro tumory epiteliálního původu, především pro kolorektální karcinom a karcinom prsu. Do této skupiny markerů patří mammaglobin, karcinoembryonální antigen, cytokeratiny 19 a 20, maspin, mucin1 aj. Pro práci používáme RNA (cDNA) ze stabilizovaných nádorových linií, např. kolorektální nádorové linie HT 29 a CaCO2; linie karcinomu prsu BT 549, MCF 7, MDA MB 231; linie plicního adenokarcimonu A 549 ve srovnání s liniemi mezotelového původu, např. CEM, K562, HL-60 a další. Současně pro stanovení specificity a citlivosti metod používáme vzorky pacientských tkání pocházející nejen z naší tkáňové banky, ale i čerstvé vzorky získané v rámci spolupráce s klinickými pracovišti.
V současné době vyšetření rutinně provádíme v kostní dřeni a periferní krvi u pacientů s karcinomem prsu (kvantitativní stanovení exprese mamaglobinu 1) a zavádíme jej u kolorektálního karcinomu. Domníváme se, že identifikace pacientů s nízkým klinickým stagingem, ale pozitivní MRD v době diagnózy, nám v budoucnu umožní intenzifikaci léčby v této skupině nemocných, což se pravděpodobně projeví v dalším zlepšením léčebných výsledků.
Práce vznikla za finanční podpory VZ MSM151100001 a IGA MZd ČR.
Nejcitlivější metodou detekce minimální reziduální choroby je RT-PCR, reverzně transkripční PCR sledovaná v reálném čase (RQ RT-PCR). V literatuře uváděná citlivost detekce je průkaz jedné nádorové buňky mezi 1-10 miliony buň kami nenádorovými. Detekce minimální reziduální choroby (MRD) s využitím PCR metody je založená na průkazu exprese specifických genů. Cílem je amplifikovat hledaný znak nádorových (např.epiteliálních) buněk na úrovni mRNA po reversní transkripci do cDNA. Sledování probíhající PCR reakce v reálném čase znamená kontinuální detekci zvyšující se fluorescence, která odpovídá narůstajícímu množství specifického amplikonu.
Na našem pracovišti se věnujeme zavádění metody RQ RT-PCR pro tumory epiteliálního původu, především pro kolorektální karcinom a karcinom prsu. Do této skupiny markerů patří mammaglobin, karcinoembryonální antigen, cytokeratiny 19 a 20, maspin, mucin1 aj. Pro práci používáme RNA (cDNA) ze stabilizovaných nádorových linií, např. kolorektální nádorové linie HT 29 a CaCO2; linie karcinomu prsu BT 549, MCF 7, MDA MB 231; linie plicního adenokarcimonu A 549 ve srovnání s liniemi mezotelového původu, např. CEM, K562, HL-60 a další. Současně pro stanovení specificity a citlivosti metod používáme vzorky pacientských tkání pocházející nejen z naší tkáňové banky, ale i čerstvé vzorky získané v rámci spolupráce s klinickými pracovišti.
V současné době vyšetření rutinně provádíme v kostní dřeni a periferní krvi u pacientů s karcinomem prsu (kvantitativní stanovení exprese mamaglobinu 1) a zavádíme jej u kolorektálního karcinomu. Domníváme se, že identifikace pacientů s nízkým klinickým stagingem, ale pozitivní MRD v době diagnózy, nám v budoucnu umožní intenzifikaci léčby v této skupině nemocných, což se pravděpodobně projeví v dalším zlepšením léčebných výsledků.
Práce vznikla za finanční podpory VZ MSM151100001 a IGA MZd ČR.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004
