MOŽNOSTI CHIRURGICKÉ LÉČBY U ČASNÉHO A POKROČILÉHO MELANOMU

Východiska:

Chirurgické řešení je jedním ze základních postupů v léčbě melanomu. Jeho radikalita se v průběhu času měnila a částečně se měnily i cíle této terapie.

Cíl:

První popis pacienta s melanomem je připisován Johnu Hunterovi v roce 1787, prvním, kdo melanom popsal jako samostatnou chorobu, pak byl René Laennec v roce 1806. Prvním, kdo se melanomy systematičtěji zabýval, byl (nepřekvapivě skotský) lékař William Norris, který popsal několik případů melanomu a vydal první souhrnnější studii – tehdy popis 8 pacientů – a doporučoval již tehdy široké chirurgické odstranění. Již na konci 19. století pak vznikla první doporučení o charakteru a velikosti chirurgického odstranění. Chirurgickou léčbu časného melanomu můžeme rozdělit na řešení primárního nádoru, diagnostiku a terapii metastáz v lymfatických uzlinách. Zde je nutno se obzvláště zastavit u problematiky sentinelové bio psie, která byla primárně vyvinuta právě pro melanom a která zásadním způsobem proměnila chirurgické postupy u mnoha solidních nádorů. U pokročilejších stavů je pak nutno chirurgicky řešit lokální recidivy, regionální relapsy včetně intrasitních a satelitních metastáz a mnohočetné končetinové relapsy. Méně časté je pak řešení vzdálených metastáz, nicméně především u solitárních metastáz a nízkočetného postižení jednoho orgánu je i v současnosti chirurgické řešení metodou první volby.

Závěr:

Navzdory pokrokům systémové terapie zůstává chirurgické řešení u melanomu prozatím hlavní léčebnou modalitou. Zvláště řešení pokročilejších stavů by pak mělo být především v rukou „high volume“ pracovišť.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).