MOŽNOST INVAZIVNÍ RADIOLOGIE V LÉČBĚ METASTATICKÉHO NÁDORU TLUSTÉHO STŘEVA

Východiska:

  Optimální terapeutický postup při řešení maligních procesů jater je resekční výkon. Toto řešení lze ale nabídnout jen poměrně malé skupině nemocných. Standardem ve všech ostatních případech je systémová chemoterapie. Invazivní radiologie nabízí pacientům, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro chirurgické řešení, některé postupy, které mohou při vhodné indikaci a správném technickém provedení vést nejen ke zlepšení kvality života těchto nemocných, ale i k prodloužení mediánu jejich přežití či „downstagingu“. Podle údajů v literatuře tyto výkony prodlužují pětileté přežití pacientů a mají kurativní potenciál.

Cíl:

  Invazivní radiologické výkony lze rozdělit na angiointervenční metody a perkutánní metody. Angiointervenční metody dosahují nejlepších výsledků při léčbě výrazně prokrvených ložisek, zásobených hlavně jaterní tepnou. Perkutánní metody dosahují nejlepší výsledky u málo prokrvených ložisek, jejichž rozměr je 3 cm. Mezi angiointervenční metody patří regionální chemoterapie, chemoembolizace a embolizace portální žíly. Cílem regionální chemoterapie je dostat cytostatikum ve vysoké koncentraci ke všem ložiskům v játrech. Cytostatikum (či obecně léčebný materiál) může být podáno samostatně, nebo navázané na další nosič. Cílem chemoembolizace je dostat cystostatikum či lék navázaný na embolizační materiál co nejvíce cíleně do ložiska. Přitom nesmíme poškodit zdravou jaterní tkáň. Před zahájením léčby většinou uzavíráme všechny kolaterální cévy, kterými se dostává krev do jater, tak, abychom nepoškodili okolní orgány. Cytostatikum či embolizační materiál se nesmí dostat do tepen, kterými proudí krev k žaludku či duodenu, protože by hrozilo riziko vzniku rozsáhlého vředu a následného krvácení, což je nejobávanější komplikace této léčby. Mezi perkutánní metody patří radiofrekvenční termoablace (RFA), laser, mikrovlny, kryoterapie a nanoknife. Cílem perkutánní metody je nádor zcela zničit buď tepelně, nebo chemicky. RFA je typickým zástupcem perkutánní léčby. Výhodou těchto metod je velmi dobrá kontrola průběhu ničení nádorové tkáně. Morbidita a mortalita je minimální. Po jednom roce dochází ke kompletní ablaci v 52–67 %. Přežití je pak za 1, 3 a 5 let 96 %, 64 % a 40 %. Tyto metody jsou považovány za metody s kurativním potenciálem.

Závěr:

  Intervenční radiologické metody jsou dnes součástí léčby onkologických klientů a je nutné na jejich využití myslet při postižení nejen jater, ale i plic, ledvin a dalších orgánů.