Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Psychoonkologie
Téma: XI. Psychoonkologie
Číslo abstraktu: 108
Autoři: Mgr. Jana Heřmanová; Mgr. Hana Svobodová; PhDr. Marie Zvoníčková
Podle dostupné zahraniční literatury byl termín
morální tíseň (moral distress) poprvé použit v roce 1984. Autor
Andrew Jameton morální tíseň definuje jako utrpení, které sestry
zažívají, když jim okolnosti prostředí nebo podmínky dané pracovním
prostředím neumožní jednat tak, jak cítí, že je eticky správné.
(Pendry 2007) V české ošetřovatelské literatuře se termín morální
distres nevyskytuje, dobře je však známý syndrom vyhoření, jež je
jedním z projevů i důsledků morálního distresu.
Mezi hlavními důvody vzniku morálního distresu se uvádí nedostatek ošetřujícího personálu a z toho vyplývající nedostatek času, nedostatek podpory sester ze strany vedení, podřízenost lékaři a povinnost respektovat jeho rozhodnutí i v případě, kdy sestra cítí, že nařízení neodpovídá daným standardům nebo potřebám pacienta, směrnice zařízení a legislativa. Například sestry mají dva nadřízené, jedním je organizace, která sestry platí a druhým je lékař, který ordinuje, a tím pádem určuje, co sestra bude dělat.
Pokud dochází k nesrovnalostem mezi nařízeními, která vyplývají ze směrnic organizace, a představami lékaře, je to často sestra, která se ocitá v nepříjemném středu a řeší dilema, kterou z autorit uposlechnout. Je ohrožen hodnotový systém sestry, která usiluje o dosažení optimálního výsledku péče, avšak naráží na to, že má více odpovědnosti než autonomie. Tolik citovanou roli sestry jako „advokátky nebo obhájkyně" zájmu pacienta však mohou negativně ovlivnit i preference samotných pacientů či jejich blízkých.
Morální distres a jeho dopady na tělesný a emocionální stav sester a poskytovanou ošetřovatelskou péči byl popsán nejen v pracích autorů USA a Kanady, ale také v evropských zemích (Švédsko, Holandsko, Belgie) i východní Asie. Z výpovědí českých sester víme, že problematika morálního distresu je aktuální i v českém zdravotnictví a i s ohledem na současný kritický nedostatek sester považujeme za nutné se touto problematikou zabývat.
Literatura:
Mezi hlavními důvody vzniku morálního distresu se uvádí nedostatek ošetřujícího personálu a z toho vyplývající nedostatek času, nedostatek podpory sester ze strany vedení, podřízenost lékaři a povinnost respektovat jeho rozhodnutí i v případě, kdy sestra cítí, že nařízení neodpovídá daným standardům nebo potřebám pacienta, směrnice zařízení a legislativa. Například sestry mají dva nadřízené, jedním je organizace, která sestry platí a druhým je lékař, který ordinuje, a tím pádem určuje, co sestra bude dělat.
Pokud dochází k nesrovnalostem mezi nařízeními, která vyplývají ze směrnic organizace, a představami lékaře, je to často sestra, která se ocitá v nepříjemném středu a řeší dilema, kterou z autorit uposlechnout. Je ohrožen hodnotový systém sestry, která usiluje o dosažení optimálního výsledku péče, avšak naráží na to, že má více odpovědnosti než autonomie. Tolik citovanou roli sestry jako „advokátky nebo obhájkyně" zájmu pacienta však mohou negativně ovlivnit i preference samotných pacientů či jejich blízkých.
Morální distres a jeho dopady na tělesný a emocionální stav sester a poskytovanou ošetřovatelskou péči byl popsán nejen v pracích autorů USA a Kanady, ale také v evropských zemích (Švédsko, Holandsko, Belgie) i východní Asie. Z výpovědí českých sester víme, že problematika morálního distresu je aktuální i v českém zdravotnictví a i s ohledem na současný kritický nedostatek sester považujeme za nutné se touto problematikou zabývat.
Literatura:
- Pendry, P, S.: Moral Distress: Recognizing it to Retain Nurses. Nursing Economics. 2007, 25 (4), 217-221.
Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009
