MONOKLONÁLNÍ PROTILÁTKY V LÉČBĚ METASTATICKÉHO KARCINOMU LEDVIN

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: XV. Uroonkologie

Číslo abstraktu: 214

Autoři: prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; doc. MUDr. Hana Študentová, Ph.D.

Východiska:

Metastatický karcinom ledviny je příkladem úspěšné aplikace koncepce cílené léčby v klinické onkologii. K cílené léčbě využíváme nejčastěji dva přístupy, nízkomolekulární inhibitory cílových molekul (většinou tyrozinových kináz) nebo monoklonální protilátky.

Cíl:

Cílem sdělení je shrnout současné po znatky o použití monoklonálních protilátek v léčbě metastatického karcinomu ledviny. Léky používané v současné době v léčbě metastatického karcinomu ledviny jsou zaměřeny na dva hlavní cíle, dráhu vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) a mammalian target of rapamycin (mTOR). Z léků zaměřených na VEGF převládají nízkomolekulární inhibitory, které kromě jiných molekul inhibují i tyrozinkinázovou aktivitu spojenou s receptory VEGF. Bevacizumab, humanizovaná monoklonální protilátka proti VEGF, má oproti tyrozinkinázovým inhibitorům výhodu selektivního účinku, je možno jej kombinovat s jinými protinádorovými léky. Již v časné pilotní studii byla prokázána účinnost bevacizumabu v léčbě metastatického karcinomu ledviny. V následujících randomizovaných studiích byl bevacizumab kombinován s interferonem-alfa, tehdy standardem systémové léčby tohoto nádoru. Ve srovnání s monoterapií interferonem- alfa bylo ve dvou velkých randomizovaných studiích prokázáno prodloužení doby bez progrese u nemocných léčených kombinací interferonu-alfa a bevacizumabu. Velká část vedlejších účinků kombinace bevacizumabu a interferonu-alfa je způsobena podáním interferonu-alfa. Jak retrospektivní, tak prospektivní data však prokazují, že je možno dávku interferonu-alfa v kombinaci s bevacizumabem snížit, což vede k významné redukci toxicity bez ztráty účinnosti. Z dalších monoklonálních protilátek se v léčbě metastatického karcinomu ledviny jeví jako nadějný zejména nivolumab a výsledky prospektivních studií jsou s napětím očekávány.

Závěr:

Závěrem je možno shrnout, že z monoklonálních protilátek se v léčbě metastatického karcinomu ledviny uplatní bevacizumab, který je v kombinaci s interferonem-alfa možností léčby první linie srovnatelně účinnou s častěji používanými inhibitory tyrozinových kináz.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014