MOLEKULÁRNÍ KLASIFIKACE JAKO NEPOSTRADATELNÝ NÁSTROJ MODERNÍ ONKOLOGIE SOLIDNÍCH NÁDORŮ

Zavedení cílené biologické léčby zapříčinilo v posledních 10 letech u většiny solidních nádorů významný přínos pro přežití i kvalitu života onkologických pacientů. Zásadní význam pro zvýšení léčebného efektu bylo pochopení detailního mechanizmu maligních procesů a souvisejícího účinku nově vyvíjených léčiv vedoucí k cílenému podávání vybraným skupinám pacientů. V současnosti se proto významná část aplikovaného onkologického výzkumu stále více zaměřuje na studium nádorového genomu především za účelem nalezení vhodných molekulárních markerů umožňujících predikci účinnosti daného biologického agens. Těmito markery se rozumí poruchy na úrovni samotného genomu či epigenomických regulačních systémů. Vyšetřování takových poruch se stalo dnes již neodmyslitelnou součástí diagnosticko-terapeutického procesu u nádorů prsu, nemalobuněčného karcinomu plic, karcinomu žaludku, kolorektálního karcinomu či maligního melanomu. Doplnění klasické histopatologické klasifikace založené na morfologii o informaci o molekulárním profilu se stává zcela klíčovým nástrojem moderní patologické diagnostiky. Vedle genových mutací, jako jsou např. bodové mutace KRAS, BRAF, NRAS, EGFR, genové fúze EML4- ALK, ROS1 či genové amplifikace HER2, MET1, které již byly zavedeny, či jsou v současné době zaváděny do rutinní praxe, se zkoumají i potenciálně nové biomarkery metylační inhibice (epigenetické markery) nebo regulátory genové exprese na bázi RNA interference (miRNA). Nedávné výsledky studia nádorového genomu navíc naznačují silnou podobnost molekulárních pochodů probíhajících v nádorových buňkách u zcela odlišných typů solidních nádorů. Lze očekávat, že význam nádorové genomiky se tak bude dále posouvat od prostého genetického testování přítomnosti či absence několika málo prediktorů k přesnému určení molekulárního podtypu na základě komplexního genomického profilování.

Podpořeno grantem IGA MZ NT14383.