MOLEKULÁRNÍ BIOMARKERY NÁDORŮ GIT

Vyšetření molekulárních markerů slouží zejména individualizaci léčby. Některé z nich nesou prediktivní informaci stran efektu cílené biologické léčby nebo efektu „klasické“ chemoterapie, jiné nesou informaci prognostickou, některé znaky pak mohou nést informace obě. Základními prediktivními markery biologické léčby, které jsou u nádorů GIT vyšetřovány, jsou Her-2 exprese/amplifikace u karcinomů žaludku, exprese c-kit a mutace c-kit i PDGFRA genů u GISTů, mutace KRAS a NRAS u kolorektálních karcinomů. Prediktory odpovědi k chemoterapii jsou zejména proteiny účastnící se oprav DNA: ERCC1, MMR proteiny či proteiny BRCA1/2. Prognostickými znaky jsou BRAF a MSI (MMR) u kolorektálních karcinomů. Metodicky nejjednodušší, dramaticky nejlevnější a časově nejméně náročné je vyšetření imunohistochemické. Vyšetření mutací v„hot-spots“ genů KRAS, NRAS či BRAF je podstatně personálně i přístrojově náročnější, při velkých objemech vyšetřovaných vzorků však relativně rychlé a finančně přijatelné. Nejvíce komplikovaná a drahá jsou vyšetření, kdy je nutno sekvenovat celé geny, nikoliv jen „hot-spots“ a kde je i interpretace výsledků velmi složitá (např. BRCA). Na trhu je celá řada metodik a možnosti vyšetřování onkogenů, tumor supresorových genů, „DNA repair“ genů a jiných znaků jsou téměř neomezené. Indikace těchto vyšetření je třeba bedlivě zvažovat s ohledem na bezprostřední využitelnost získaných informací.