Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 221p
Autoři: Mgr. Andrea Benedíková; MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; prof., MUDr. Jiří Klein, Ph.D., PETCS; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Marek Szkorupa; MUDr. Josef Chudáček, Ph.D.; Věra Růžková; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
Úvod
Minimální reziduální chorobou (MRD) u pacientů s karcinomem plic rozumíme přítomnost izolovaných nádorových buněk v těle pacienta, u něhož byl odstraněn primární tumor a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Posouzení MRD u pacientů s tímto vysoce maligním onemocněním by mohlo eliminovat provedení zatěžujícího chirurgického výkonu u nemocných se systémovou molekulární diseminací nemoci a zpřesnit prognózu onemocnění.
Metody
Pro vyšetření přítomnosti MRD u pacientů s karcinomem plic jsme validovali metodu RT-PCR v reálném čase za použití karcinoembryonálního antigenu (CEA), receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), lung-specific X proteinu (LUNX) a receptoru pro hepatocytární růstový faktor (c-met) jako markerů nádorových buněk. Do studie bylo poté zařazeno 51 pacientů operovaných s kurativním záměrem pro karcinom plic.
Výsledky
Na základě vyšetření vzorků krve od 98 zdravých dobrovolníků a kostní dřeně od 12 pacientů s nenádorovými a nezánětlivými onemocněními byly statistickými analýzami stanoveny cut-off hodnoty pro jednotlivé markery v daném kompartmentu. Dále byla provedena analýza exprese zvolených markerů v nádorové tkáni nejčastějších tumorů. LUNX je vysoce specificky exprimován v nádorech plicního původu, stejně jako EGFR a CEA. C-met tuto specificitu postrádá. Po vyšetření přítomnosti MRD u pilotního souboru 51 pacientů s karcinomem plic byly naměřené hodnoty exprese testovaných markerů korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami.
Pozorovali jsme stoupající tendenci exprese CEA v kostní dřeni v závislosti na klinickém stádiu pacientů. Dále jsme zaznamenali vyšší míru exprese markerů CEA a c-met v krvi z plicní žíly u pacientů s postižením lymfatických uzlin proti pacientům s histologicky negativními uzlinami. S rostoucím stupněm gradingu jsme sledovali stoupající tendenci exprese CEA v kostní dřeni.
Dále jsme analyzovali procentuální zastoupení MRD pozitivních vzorků v jednotlivých skupinách pacientů rozdělených dle klinického stádia. Se stoupajícím klinickým stádiem jsme pozorovali rostoucí pozitivitu CEA v kostní dřeni a c-met v systémové krvi. Marker LUNX vykazoval výrazně vyšší pozitivitu v krvi z plicní žíly u pacientů ve vyšších klinických stádiích II a III.
Závěr
Z výsledků analýz je možno usuzovat, že LUNX je vhodným kandidátem na pozici markeru MRD u pacientů s karcinomem plic v krvi i kostní dřeni. Stanovení MRD u karcinomu plic je potencionálním prognostickým markerem, její význam však zůstává ne zcela objasněn.
Práce na tomto projektu je podporována grantem IGA MZ ČR 10285-3.
Minimální reziduální chorobou (MRD) u pacientů s karcinomem plic rozumíme přítomnost izolovaných nádorových buněk v těle pacienta, u něhož byl odstraněn primární tumor a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Posouzení MRD u pacientů s tímto vysoce maligním onemocněním by mohlo eliminovat provedení zatěžujícího chirurgického výkonu u nemocných se systémovou molekulární diseminací nemoci a zpřesnit prognózu onemocnění.
Metody
Pro vyšetření přítomnosti MRD u pacientů s karcinomem plic jsme validovali metodu RT-PCR v reálném čase za použití karcinoembryonálního antigenu (CEA), receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), lung-specific X proteinu (LUNX) a receptoru pro hepatocytární růstový faktor (c-met) jako markerů nádorových buněk. Do studie bylo poté zařazeno 51 pacientů operovaných s kurativním záměrem pro karcinom plic.
Výsledky
Na základě vyšetření vzorků krve od 98 zdravých dobrovolníků a kostní dřeně od 12 pacientů s nenádorovými a nezánětlivými onemocněními byly statistickými analýzami stanoveny cut-off hodnoty pro jednotlivé markery v daném kompartmentu. Dále byla provedena analýza exprese zvolených markerů v nádorové tkáni nejčastějších tumorů. LUNX je vysoce specificky exprimován v nádorech plicního původu, stejně jako EGFR a CEA. C-met tuto specificitu postrádá. Po vyšetření přítomnosti MRD u pilotního souboru 51 pacientů s karcinomem plic byly naměřené hodnoty exprese testovaných markerů korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami.
Pozorovali jsme stoupající tendenci exprese CEA v kostní dřeni v závislosti na klinickém stádiu pacientů. Dále jsme zaznamenali vyšší míru exprese markerů CEA a c-met v krvi z plicní žíly u pacientů s postižením lymfatických uzlin proti pacientům s histologicky negativními uzlinami. S rostoucím stupněm gradingu jsme sledovali stoupající tendenci exprese CEA v kostní dřeni.
Dále jsme analyzovali procentuální zastoupení MRD pozitivních vzorků v jednotlivých skupinách pacientů rozdělených dle klinického stádia. Se stoupajícím klinickým stádiem jsme pozorovali rostoucí pozitivitu CEA v kostní dřeni a c-met v systémové krvi. Marker LUNX vykazoval výrazně vyšší pozitivitu v krvi z plicní žíly u pacientů ve vyšších klinických stádiích II a III.
Závěr
Z výsledků analýz je možno usuzovat, že LUNX je vhodným kandidátem na pozici markeru MRD u pacientů s karcinomem plic v krvi i kostní dřeni. Stanovení MRD u karcinomu plic je potencionálním prognostickým markerem, její význam však zůstává ne zcela objasněn.
Práce na tomto projektu je podporována grantem IGA MZ ČR 10285-3.
Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011
