MikroRNA asociované s časným relapsem po nefrektomii u pacientů s renálním karcinomem.

   Renální karcinom (RCC) je třetí nejčastější příčinou úmrtí na urologické malignity a představuje cca 3 % všech solidních nádorů v dospělém věku. Hlavním histologickým subtypem je světlobuněčný renální karcinom (ccRCC), který tvoří 75-85 % všech nádorů ledviny a vzniká z buněk proximálních tubulů. Ačkoli incidence tohoto nádorového onemocnění v posledních letech stagnuje a mortalita od roku 2002 dokonce mírně klesá, i přesto zaujímá Česká republika celosvětově první místo s 29,5 případy na 100 000 obyvatel. Vzhledem k této skutečnosti je velmi důležité odhalit nejen molekulární a genetické mechanismy hrající roli v iniciaci a vývoji RCC, ale rovněž hledat nové biomarkery umožňující predikovat časné metastazování po nefrektomii. Vhodnými kandidáty by v této oblasti mohly být mikroRNA (miRNA). MiRNA jsou krátké nekódující RNA tvořící mladou a velice progresivní oblast molekulárně-biologického výzkumu. MiRNA mají schopnost post-transkripčně regulovat genovou expresi a podle odhadu bioinformatiků jsou schopny regulovat více než polovinu lidských genů. Dnes již víme, že některé z těch- to genů jsou také významné onkogeny či nádorové supresory.

   V rámci hledání potenciálních prognostických miRNA jsme na základě expresního profilování založeného na principu qRT--PCR (TLDA), identifikovali 64 miRNA odlišně exprimovaných v rámci jednotlivých skupin RCC pacientů (p<0.05): 20 miRNA vykazovalo zvýšenou expresi a 44 miRNA naopak sníženou expresi. Následně bylo 9 potenciálních prognostických biomarkerů (miR-409-3p, miR-127-3p, miR-143, miR-26a, miR-145, miR-10b, miR-136*, miR-195 a miR-126) validováno na početně rozsáhlejším souboru 46 pacientů s diagnostikovaným RCC. Cílem bylo srovnání exprese uvedených miRNA mezi jednotlivými prognostickými skupinami pacientů s RCC: 18 pacientů s metastatickým onemocněním, 10 pacientů, u nichž došlo k relapsu po nefrektomii a 18 pacientů bez relapsu onemocnění. Prokázali jsme, že exprese miR-143, miR-26a, miR-145, miR-10b, miR-195 a miR-126 byla snížená v primárních nádorech, u kterých došlo k relapsu. Navíc bylo patrné, že nejnižší hladiny těchto miRNA byly u primárně metastatických tumorů. U těchto miRNA byl navíc patrný signifikantní trend poklesu jejich expresních hladin v situaci, kdy získaly metastatický fenotyp. Pomocí Kaplan-Meierovy analýzy a long-rank testu jsme prokázali signifikantní korelaci mezi miR-127-3p (p=0.014), miR-145 (p=0.05) a miR-126 (p=0.015) a přežíváním bez relapsu. Byl rovněž zaznamenán trend snížené exprese miR-26a u RCC pacientů, u nichž došlo k relapsu onemocnění.

   Z výsledků je patrné, že represe nádorově supresorových miRNA by mohla být významným mechanismem při získávání metastatického potenciálu nádorových buněk v patogenezi RCC. Identifikované miRNA by mohly být používány pro predikci časného relapsu po nefrektomii v klinické praxi a tím by mohly přispět k individualizaci terapie pacientů s RCC.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS 10361-3/2009 a Výzkumným záměrem MZ0MOU2005.