Mikrokalcifikace a vakuová mamotomie..

Nález mikrokalcifikací v mamografickém (MG) obraze představuje vždy obtížný diagnostický problém. Hodnocení mikrokalcifikací zůstává jedním z největších úskalí mammární diagnostiky, i přes stálý vývoj a modernizaci diagnostické techniky. Ve většině případů jednoznačné zhodnocení mikrokalcifikací (benigní/maligní) není možné. Největší skupinu nálezů tvoří mikrokalcifikace „spíše benigní“ (BI RADS III. dle hodnocení americké asociace radiologů) a „spíše maligní – suspektní“ (BI RADS IV.). Udává se, že z clusterů mikrokalcifikací hodnocených jako „jednoznačně benigní“ patří až 5,4% k DCIS/Ca a z clusterů hodnocených jako „spíše benigní“ až 17%.
Podle charakteru nálezu (spíše benigní/spíše maligní) je volen další diagnostický postup – buď MG kontrola v odstupu 6–10 měsíců nebo stereotaktická core-cut biopsie případně otevřená chirurgická biopsie s excizí tkáně. Při kontrolní MG může být obraz mikrokalcifikací dlouhodobě stacionární i při nálezu DCIS (především low-grade). Core-cut biopsie i přes vysokou sensitivitu (udává se 70-90% u DCIS) a přesnost stereotaktického zaměření může vykazovat „sampling errors“, zvláště v terénu hraniční atypie/DCIS nebo DCIS/mikroinvazivní Ca. Nejpřesnější zůstává otevřená chirurgická biopsie s excizí tkáně a kompletním odstraněním mikrokalcifikací. Podmínkou je však přesná lokalizace léze (velikost často několik mm) – obvykle lokalizačním drátem pod MG kontrolou stereotakticky. Chirurgická biopsie však klientku vystavuje riziku vyšší morbidity, nezanedbatelné jsou náklady ekonomické a pro klientku i časové (hospitalizace).

Vakuová mamotomie je nová bioptická metoda, která využívá vakua (podtlaku) k většímu přitažení tkáně v okolí jehly a speciálně tvarované jehly většího kalibru (8, 11 a 14G – standardně 11G). Umožňuje tak větší odběr tkáně než při klasické core-cut biopsii, při optimální výsledku kompletní odstranění celé sledované léze (clusteru mikrokalcifikací). Vakuová mamotomie je ambulantní výkon, v lokální anestezii.
Na oddělení radiologie v MOÚ bylo v období září 2003 – únor 2004 provedeno 38 vakuových mamotomií pro nález mikrokalcifikací. Mikrokalcifikace byly hodnoceny 1 maligní + 20 spíše maligní (62%), 13 (38%) spíše benigní. Jednoznačně benigní nálezy nebyly indikovány. Histologicky bylo 7 (20,5%) nálezů pozitivních (5 DCIS, 2 DCIS+mikroinvaz.Ca), 27 (79.5%) negativních (sklerosující adenoza, duktální a lobulární hyperplasie, Fa, tuková nekróza).

Závěr
Zcela jednoznačné mamografické rozlišení maligních a benigních mikrokalcifikací je obtížné. Vakuová mamotomie při celkově větším množství odebrané tkáně má vysokou sensitivitu záchytu DCIS/Ca, pokud je přítomen. Při negativním výsledku a totálním odstranění mikrokalcifikací tento ambulantní výkon v podstatě nahradí chirurgickou excizi – nejasná oblast je odstraněna, není třeba další intenzivní sledovaní a klientka se vrací do normálního screeningového preventivního programu