Metastazující pleomorfní adenom

Pleomorfní adenomy neboli benigní smíšené nádrory tvoří 40 – 70 % všech nádorů  slinných žláz.

Výskyt je častější u žen, průměrný věk je udáván kolem 45 let. V 80 % vychází z glandula parotis.

Tumor je typicky pomalu rostoucí lézí a má zpravidla benigní charakter, maligní transformace nastává asi u 5 % případů. Má však vysokou tendenci k recidivám, pokud není chirurgická resekce radikální (15 – 20 %).

Diagnostika vychází z kliniky, UZ, CT, MRI a též z cytologie z aspirační biopsie.

Léčba je chirurgická indikován je extrakapsulární výkon, což  prostá enukleace zpravidla nesplňuje a je nutné provést superficiální nebo totální parotidektomii se šetřením lícního nervu.

Vzácně může dojít ke vzniku vzdálených metastáz. Ty mají podle patologických kriterií taktéž benigní charakter a jejich odstranění vede ve velké většině případů  k vyléčení. Metastázy byly popsány v různých orgánech nejčastěji v kostech, dále v plicích, játrech, ledvinách, lymfatických uzlinách, kůži a páteřním kanálu.

Metastázy bývají obvykle solidní, ale není výjimečné víceorgánové postižení.

Při vzniku metastáz je považován za klíčový faktor nekomplektní resekce adenomu s možným  cévním přestupem nádorových buněk a jejich šířením do různých  orgánů krevní cestou. Metastáza vzniká obvykle za několik let až desítek let po parciálním odstranění adenomu. Mortalita v přímé souvislosti s metastazováním pleomorfního adenomu dostahuje až 18 %. Autoři popisují případ intrakraniální metastázy pleomorfního adenomu, která imponovala na MRI a peroperačně jako parasagitální meningeom.