Konference: 2008 XXXII. Brněnské onkologické dny a XXII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: I. Experimentální onkologie
Číslo abstraktu: 022
Autoři: Ing. Johana Nákielná; Mgr. Václav Diopan; Mgr. Ivo Fabrik; Ing. Michal Večerek; Ing. Pavla Kratochvílová; Ing. Anna Vašátková, Ph.D.; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; Ing. Ladislav Zeman, CSc.; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.
Úvod
Volné radikály jsou atomy, molekuly či ionty, které mají ve svém
elektronovém obalu nepárový elektron. Snaží se proto přejít do
stabilního stavu reakcí s okolními částicemi, tím že zaplní
orbitaly. Pro organismus jsou nejvýznamnější volné radikály kyslíku
a reaktivní látky vzniklé jejich přeměnami. Ty jsou označovány
společným názvem reaktivní formy kyslíku (ROS - reactive oxygen
species) (Racek and Holecek, 1999). ROS u aerobních organismů
vznikají spontánně jako vedlejší produkty v respiračním řetězci
nebo v důsledku autooxidace hemoglobinu apod. Stav organizmu, kdy
se ROS tvoří v nadměrném množství, se nazývá oxidativní stres.
Faktory podporující tvorbu ROS mohou být fyzikální (např. UV,
ionizační záření), chemické (např. těžké kovy, farmaka) nebo
biologické (infekce) (Svobodova, et al., 2007, Tripathi, et al.,
2007). Tyto vysoce reaktivní látky napadají neselektivně biologické
struktury (proteiny, nukleové kyseliny, lipidy) to se projeví
následně na jejich funkci. Chronické působení ROS na organismy může
vést ke vzniku různých onemocnění (Tichavska and Gut, 1994). Mezi
nejzávažnější onemocnění na jejichž vzniku se tyto látky podílejí
patří zhoubné nádory (Karihtala and Soini, 2007). ROS hydroxylují
purinové a pyrimidinové báze v nukleových kyselinách a tím
způsobují mutace DNA (Buonocore and Groenendaal, 2007 Federico, et
al., 2007). Dále mohou ROS poškozovat enzymy zapojené do
detoxikací, tím brání zneškodnění potencionálních karcinogenů.
Protože jsou ROS pro organizmus nežádoucí, disponuje organizmus
ochranou schopnou je účinně eliminovat. Může být povahy
neenzymatické (vitaminy C, E, ß-karoten, bílkoviny a chelátové
látky vázající těžké kovy), nebo enzymatické (Kulikowska-Karpinska
and Moniuszko-Jakoniuk, 2004). Do níž je zahrnuto několik enzymů
provádějících detoxikaci v několika stupních (obr. 1). Jedná se
zejména o superoxiddismutasu, glutathionperoxidasu a katalasu.
Superoxiddismutasa (SOD) katalyzuje dismutační reakci superoxidu
vzniklého při metabolických pochodech na méně reaktivní peroxid
vodíku. Katalasa (CAT) navazuje na působení SOD, tím že zajišťuje
štěpení peroxidu vodíku na vodu a kyslík. Společně s katalasou
působí i efektivnější glutathionperoxidasa (GPx) štěpící peroxidy
za současné oxidace glutathionu. Je zejména důležitá při
odstraňování peroxidovaných lipidů z membrán. Glutathion je zpět
regenerován na redukovanou formu pomocí enzymu glutathionreduktasy
(GR) za současné oxidace NADPH. Mimo jiné peroxid vodíku podléhá
katalytickému působení hlavně přechodných kovů a rozkládá se na
hydroxylový radikál, který je nejnebezpečnější. Tato škodlivá
reakce se uplatňuje pokud není peroxid dostatečně rychle odbouráván
popsanými enzymy (Mates, et al., 1999, Michiels, et al., 1994,
Peskin, 1997)…
Plný text v pdf
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2008