Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Nádorová imunologie a buněčná terapie
Číslo abstraktu: 54
Autoři: MUDr. Lenka Zahradová, Ph.D.; Mgr. Lucie Říhová, PhD.; Mgr. Darina Očadlíková; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.; Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D.
Cytotoxický efekt protinádorových T lymfocytů je standardně
prokazován pomocí radioaktivního testu s chromem 51Cr. Tento test
se používá více než 30 let, má však některé zásadní omezení: vysoké
procento nespecifického pozadí, nízkou citlivost a používání
radioaktivních látek ohrožujících obsluhující personál. Vědomi si
těchto limitací, zavedli jsme na našem pracovišti nový
neradioaktivní cytotoxický test s využitím flourochromu 5-(6-)
karboxyfluorescein diacetát sukcinimidyl esteru (CFSE) a propidium
iodidu, spolu se 7-amino aktinomycinem D. CFSE je nefluoreskující
vitální barvivo volně procházející buněčnou membránou do buněk, kde
je intracelulárními esterázami přeměněno na fluoreskující,
membránou nepropustnou sloučeninu, která se navíc váže na
intracelulární proteiny a zajišťuje tak značení buněk po dobu
několika dní.
Test s CFSE má kromě eliminace zdravotního rizika plynoucího z použití radioaktivního materiálu značné výhody oproti dosud nejčastěji používanému testu s radioaktivním 51Cr. Jedná se především o vyšší senzitivitu, možnost sledovat jednotlivé buněčné populace, možnost sledovat značené buňky v rámci smíšené lymfocytární kultury několik dní a zahrnout tak do hodnocení i pomaleji probíhající mechanismy buněčné smrti. Velkým přínosem je možnost kvantifikace cytotoxického efektu a možnost simultánního hodnocení imunofenotypu buněk pomocí exprese znaků na povrchu buněk.
Značené T lymfocyty kultivujeme s terčovými nádorovými buň kami ve smíšené lymfocytární kultuře v různých poměrech T lymfocytů a terčových buněk. Cytolytickou aktivitu T lymfocytů sledujeme po 4, 24, 48 a 72 hodinách a v některých případech i po 7 dnech. Pro naše účely se ukazuje optimální poměr 10:1, což je ve shodě s dříve publikovanými daty (Sheehy 2001, Lecoeur 2001.
V naší sérii sedmi experimentů se nám podařilo prokázat významný cytotoxický efekt expandovaných myelom-specifických alogenních T lymfocytů vůči myelomovým buňkám.
Podporováno grantem IGA MZČR 7574-3.
Test s CFSE má kromě eliminace zdravotního rizika plynoucího z použití radioaktivního materiálu značné výhody oproti dosud nejčastěji používanému testu s radioaktivním 51Cr. Jedná se především o vyšší senzitivitu, možnost sledovat jednotlivé buněčné populace, možnost sledovat značené buňky v rámci smíšené lymfocytární kultury několik dní a zahrnout tak do hodnocení i pomaleji probíhající mechanismy buněčné smrti. Velkým přínosem je možnost kvantifikace cytotoxického efektu a možnost simultánního hodnocení imunofenotypu buněk pomocí exprese znaků na povrchu buněk.
Značené T lymfocyty kultivujeme s terčovými nádorovými buň kami ve smíšené lymfocytární kultuře v různých poměrech T lymfocytů a terčových buněk. Cytolytickou aktivitu T lymfocytů sledujeme po 4, 24, 48 a 72 hodinách a v některých případech i po 7 dnech. Pro naše účely se ukazuje optimální poměr 10:1, což je ve shodě s dříve publikovanými daty (Sheehy 2001, Lecoeur 2001.
V naší sérii sedmi experimentů se nám podařilo prokázat významný cytotoxický efekt expandovaných myelom-specifických alogenních T lymfocytů vůči myelomovým buňkám.
Podporováno grantem IGA MZČR 7574-3.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004
