Konference: 2007 12. ročník odborného sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: I. Tumory vulvy, vaginy, tuby a peritonea
Číslo abstraktu: 027
Autoři: MUDr. Libor Ševčík, Ph.D.; MUDr. Yvetta Vantuchová; MUDr. Romuald Čuřík; MUDr. Jaroslav Klát, Ph.D.; MUDr. Otakar Kraft, Ph.D., MBA; MUDr. Petar Gráf; P. Koliba
Úvod
Melanom vulvy a vaginy je druhým nejčastějším zhoubným nádorem této
oblasti představující 8% všech malignit. Jedná se o nádor s vysokým
maligním potenciálem s tendencí, jak k lokálním a regionálním
relapsům, tak k tvorbě distantních metastáz. Celková prognóza je
špatná a je horší než u melanomů kůže.
Materiál a metodika
Tato studie vyhodnocuje klinický obraz, histolopatologické nálezy,
léčbu a průběh u 9 pacientů s vulvovaginálním melanomem, kteří byli
léčeni v regionálním melanomovém centru Fakultní nemocice v Ostravě
v letech 2OOO až 2004. Průměrný věk pacientů byl 77 let v rozmezí
47 až 81 let. Primární nádor byl lokalizován ve 3 případech v
pochvě a na malém labiu, ve 2 případech na velkém lábiu a v 1
případě na mons Veneris. Nejčastějším symptomem nemoci bylo
krvácení, pruritus nebo nahmatání si nerovnosti. Velikost primární
léze se pohybovala od 5mm do 8 cm. Histopatologické hodnocení
obsahovalo hodnocení tloušťky tumoru dle Breslowa, hloubku invaze
dle Clarka event. Changa, dominanntní buněčný typ, angioinvazi,
lymfangioinvazi, lymfocytární infiltrát, neootropismus, satelity a
imunohistochemické vyšetření. Radikalita chirurgické léčby byla
indikována na základě velikosti a lokalizace nádoru, indikace
regionální lymfadenektomie byla provedena na základě klinického
nálezu a sonogravfického vyšetření inguin. V případě
inguinofemorální lymfadenektomie byl v posledních letech používán
koncept lymfatického mapování s detekcí sentinelové uzliny.
Adjuvantní léčba byla doporučena po vyhodnocení rizikových
prognostických faktorů histopatologického vyšetření. V souboru jsme
vyhodnotili míru rekurence a mortalitu.
Výsledky
Radikální excize byla provedena ve 4 případech, radikální excize s
regionální lymfadenektomií v 5 případech. Stadium III-IV bylo
diagnostikováno v 7 případech, stádium I jen ve dvou případech.
Adjuvantní imunoterapie byla indikována u 7 pacientů. K lokální,
regionální nebo distantní progresi došlo u všech pacientů stádia
III-IV, k opakovaným lokálním recidivám u jedné pacinetky I
stádia.Všechny tyto recidivy byly primárně řešeny chirurgicky, v
mnoha případech i opakovaně, u dvou pacientek následovala
paliativní radioterapie. Ve 3 případech byla prokázána distatní
metastáza s indikací paliativní chemoterapie. Progrese nemoci byla
příčinou smrti v pěti případech, u dvou pacientek je v současnosti
léčena recidiva nemoci paliativní chemoterapií, jen dvě pacinetky
nízkého stádia nemoci jsou v současnosti bez známek recidivy
nemoci. Celkové přežití pacientů je v našem souboru 37 měsíců,
dvouleté přežití 44%. Tato nízká míra přežití je způsobena vysokým
stádiem diagnostikované nemoci s přítomností lymfogenního a
hematogenního šíření nemoci.
Závěr
Melanom vulvy a vaginy tvoří 5 procent všech melanomů, ačkoliv
vulvovaginální oblast zaujímá pouze 2% tělesného povrchu. Prognóza
vulvovaginálního melanomu je špatná a je horší než v jiných
lokalizacích.Je to z důvodu pozdní diagnostiky pokročilého
onemocnění starých žen s absencí preventivních gynekologických
vyšetření, podceněním symptomů a netypického lokálního nálezu a
zvláštnostmi dané anatomické lokalizace s bohatým kevním a mízním
zásobením.Osvětové a edukační programy vedoucí k samovyšetřování
kožního povrchu se zapojením specializovaných center s možností
konzulatací, mohou vést k vyššímu záchytu časných stádií melanomu a
tím i ke zlepšení prognózy tohoto velice maligního onemocněnní.
Pokud jsou pochybnosti o charakteru léze, jak ze strany pacienta
tak i ze strany lékaře, je vhodné konzultovat specializovaná centra
pro vulvovaginální nemoci.
Datum přednesení příspěvku: 20. 1. 2007