Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku
Téma: Dětská onkologie
Číslo abstraktu: 170
Autoři: MUDr. Peter Múdry, Ph.D.; Mgr. Jitka Chumchalová, Ph.D.; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Úvod
Manózu vázající lektín (MBL) je sérový protein produkovaný v játrech jako reaktant akutní fáze, je významnou složkou nespecifické humorální imunity. Vazbou na cukerné složky stěn většiny mikrobů aktivuje alternativní cestou komplement a stimuluje aktivitu makrofágů. Jsou známy tři bodové mutace v exonu 1genu kódujícím MBL, které vedou k produkci dysfunkčního proteinu, navíc jeho sérová hladina je pak až o dva řády nižší. Je znám vyšší výskyt defektních genotypů MBL u dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií. Kontroverzní jsou údaje o vlivu MBL na průběh febrilní neutropenie. Cílem naší práce bylo vyšetřit genotypy MBL u dětských onkologických pacientů, provést epidemiologickou studii rozložení MBL genotypů u jednotlivých diagnóz a zhodnotit vliv defektních genotypů na průběh febrilní neutropenie.
Metody
Genotyp MBL byl stanoven SSP-PCR metodou z DNA získané z periferních lymfocytů. Pacientů se solidními tumory a leukemiemi léčenými na našem pracovišti. Získané údaje jsme hodnotili epidemiologicky pomocí standardních statistických metod. Genotypy jsme v souladu s literárními údaji rozdělili do jedné ze tří skupin podle výsledné hladiny MBL: fyziologický, deficitní a těžce deficitní. Vliv genotypu MBL na průběh febrilní neutropenie byl hodnocen pomocí vybraných klinických parametrů obtížnosti febrilní neutropenie – počet febrilních dnů, doba podávání antimikrobiálních léků, počet antibiotik, nutnost změny antibiotika, nutnost podání antimykotika, nutnost oběhové podpory, incidence a typ pozitivní hemokultury.
Výsledky
Vyšetřili jsme genotyp MBL u 277 pacientů s malignitou a u kontrolního souboru 200 dětí, které nemají anamnézu maligního onemocnění. V kontrolní skupině jsme nalezli těžký deficit MBL v 7,8 % analyzovaných vzorků, to odpovídá výskytu deficitu MBL v evropské bělošské populaci. Ve shodě s literárními údaji jsme zjistili vyšší incidenci deficitních genotypů u pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií, i když jsme zaznamenali vyšší podíl těžkých deficitů (28,8 % vs 22 % dle Schmiegelova et al.). Dosud nepublikované je zjištění 3x vyšší incidence hyperdiploidních ALL u pacientů s deficitním MBL. Podobné spektrum genotypů jako u ALL jsme zaznamenali u pacientů s neuroblastomem. Překvapivě opačné spektrum genotypů ve srovnání s pacienty s ALL, tedy převahu normálních a pouze ve 3,6 % případů těžce defektní, měli pacienti s non hodgkinským lymfomem. Pacienti s Hodgkinovou nemocí měli těžký deficit MBL ve 12,5 %, tím se blíží kontrolní skupině, ale normální genotyp u nich byl pouze ve 33 % případů, zbývající podíl patří do skupiny deficitního genotypu. Mezi ostatními diagnózami byl podíl těžce deficitních zvýšen na dvojnásobek ve srovnání s kontrolou ještě ve skupině sarkomů. Téměř stejné zastoupení deficitu MBL jako v kontrolní skupině mají pacienti s malignitou CNS. Pro zhodnocení vlivu genotypu na průběh febrilní neutropenie jsme analyzovali 152 epizod febrilní neutropenie u celkem 47 pacientů. V 65 epizodách byl genotyp MBL fyziologický, v 87 epizodách těžce deficitní. Všechny hodnocené parametry febrilní neutropenie byly charakterizovány velkým rozptylem hodnot bez ohledu na genotyp MBL, statistická analýza neprokázala významné rozdíly v hodnocených parametrech s ohledem na MBL genotyp, nebyla prokázána vyšší incidence G+ infekcí u MBL deficitních pacientů. Zaznamenali jsme nesignifikantní trend k častějšímu použití katecholaminů nebo plasmaexpanderů u pacientů se solidními tumory a těžce deficitním MBL. Obtížnost febrilní neutropenie u leukemiků byla srovnatelná s pacienty se solidními tumory.
Diskuse
V práci jsme konfirmovali literární údaje o vyšší incidenci těžkých deficitů MBL u dětských pacientů s ALL, nově popsali distribuci MBL genotypů u pacientů se solidními tumory, z nichž nejblíže normálnímu rozložení jsou pacienti s CNS tumory a NHL, naopak nejblíže ALL jsou pacienti s neuroblastomem. Nově jsme zjistili 3x vyšší incidenci prognosticky příznivější hyperdiploidní ALL u pacientů s deficitním i těžce deficitním MBL. Na základě těchto zjištění lze spekulovat o roli porušených mechanismů vrozené imunity v etiopatogenezi ALL nebo neuroblastomu. Zajímavé by bylo srovnání s dospělými pacienty s ALL. ZÁVĚR: U dětských pacientů s ALL a neuroblastomem je vysoký výskyt těžkých deficitů MBL. Pokud pacienti onemocní ALL a mají současně deficit MBL, mají 3x větší šanci na hyperdiploidní fenotyp ALL. Neprokázali jsme vliv deficitu MBL na průběh febrilní neutropenie.
Manózu vázající lektín (MBL) je sérový protein produkovaný v játrech jako reaktant akutní fáze, je významnou složkou nespecifické humorální imunity. Vazbou na cukerné složky stěn většiny mikrobů aktivuje alternativní cestou komplement a stimuluje aktivitu makrofágů. Jsou známy tři bodové mutace v exonu 1genu kódujícím MBL, které vedou k produkci dysfunkčního proteinu, navíc jeho sérová hladina je pak až o dva řády nižší. Je znám vyšší výskyt defektních genotypů MBL u dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií. Kontroverzní jsou údaje o vlivu MBL na průběh febrilní neutropenie. Cílem naší práce bylo vyšetřit genotypy MBL u dětských onkologických pacientů, provést epidemiologickou studii rozložení MBL genotypů u jednotlivých diagnóz a zhodnotit vliv defektních genotypů na průběh febrilní neutropenie.
Metody
Genotyp MBL byl stanoven SSP-PCR metodou z DNA získané z periferních lymfocytů. Pacientů se solidními tumory a leukemiemi léčenými na našem pracovišti. Získané údaje jsme hodnotili epidemiologicky pomocí standardních statistických metod. Genotypy jsme v souladu s literárními údaji rozdělili do jedné ze tří skupin podle výsledné hladiny MBL: fyziologický, deficitní a těžce deficitní. Vliv genotypu MBL na průběh febrilní neutropenie byl hodnocen pomocí vybraných klinických parametrů obtížnosti febrilní neutropenie – počet febrilních dnů, doba podávání antimikrobiálních léků, počet antibiotik, nutnost změny antibiotika, nutnost podání antimykotika, nutnost oběhové podpory, incidence a typ pozitivní hemokultury.
Výsledky
Vyšetřili jsme genotyp MBL u 277 pacientů s malignitou a u kontrolního souboru 200 dětí, které nemají anamnézu maligního onemocnění. V kontrolní skupině jsme nalezli těžký deficit MBL v 7,8 % analyzovaných vzorků, to odpovídá výskytu deficitu MBL v evropské bělošské populaci. Ve shodě s literárními údaji jsme zjistili vyšší incidenci deficitních genotypů u pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií, i když jsme zaznamenali vyšší podíl těžkých deficitů (28,8 % vs 22 % dle Schmiegelova et al.). Dosud nepublikované je zjištění 3x vyšší incidence hyperdiploidních ALL u pacientů s deficitním MBL. Podobné spektrum genotypů jako u ALL jsme zaznamenali u pacientů s neuroblastomem. Překvapivě opačné spektrum genotypů ve srovnání s pacienty s ALL, tedy převahu normálních a pouze ve 3,6 % případů těžce defektní, měli pacienti s non hodgkinským lymfomem. Pacienti s Hodgkinovou nemocí měli těžký deficit MBL ve 12,5 %, tím se blíží kontrolní skupině, ale normální genotyp u nich byl pouze ve 33 % případů, zbývající podíl patří do skupiny deficitního genotypu. Mezi ostatními diagnózami byl podíl těžce deficitních zvýšen na dvojnásobek ve srovnání s kontrolou ještě ve skupině sarkomů. Téměř stejné zastoupení deficitu MBL jako v kontrolní skupině mají pacienti s malignitou CNS. Pro zhodnocení vlivu genotypu na průběh febrilní neutropenie jsme analyzovali 152 epizod febrilní neutropenie u celkem 47 pacientů. V 65 epizodách byl genotyp MBL fyziologický, v 87 epizodách těžce deficitní. Všechny hodnocené parametry febrilní neutropenie byly charakterizovány velkým rozptylem hodnot bez ohledu na genotyp MBL, statistická analýza neprokázala významné rozdíly v hodnocených parametrech s ohledem na MBL genotyp, nebyla prokázána vyšší incidence G+ infekcí u MBL deficitních pacientů. Zaznamenali jsme nesignifikantní trend k častějšímu použití katecholaminů nebo plasmaexpanderů u pacientů se solidními tumory a těžce deficitním MBL. Obtížnost febrilní neutropenie u leukemiků byla srovnatelná s pacienty se solidními tumory.
Diskuse
V práci jsme konfirmovali literární údaje o vyšší incidenci těžkých deficitů MBL u dětských pacientů s ALL, nově popsali distribuci MBL genotypů u pacientů se solidními tumory, z nichž nejblíže normálnímu rozložení jsou pacienti s CNS tumory a NHL, naopak nejblíže ALL jsou pacienti s neuroblastomem. Nově jsme zjistili 3x vyšší incidenci prognosticky příznivější hyperdiploidní ALL u pacientů s deficitním i těžce deficitním MBL. Na základě těchto zjištění lze spekulovat o roli porušených mechanismů vrozené imunity v etiopatogenezi ALL nebo neuroblastomu. Zajímavé by bylo srovnání s dospělými pacienty s ALL. ZÁVĚR: U dětských pacientů s ALL a neuroblastomem je vysoký výskyt těžkých deficitů MBL. Pokud pacienti onemocní ALL a mají současně deficit MBL, mají 3x větší šanci na hyperdiploidní fenotyp ALL. Neprokázali jsme vliv deficitu MBL na průběh febrilní neutropenie.
Datum přednesení příspěvku: 28. 5. 2005
