MANAGEMENT NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ IMUNOONKOLOGICKÉ LÉČBY V PRAXI

Východiska:

Kontrolní body imunitní reakce (checkpointy) na buňkách imunitního systému hrají důležitou roli v udržení imunologické homeostázy. K dnešnímu datu byla objevena řada checkpointů s aktivačním nebo inhibičním potenciálem. Blokáda inhibičních checkpointů na T lymfocytech pomocí monoklonálních protilátek může vést k narušení křehké rovnováhy s vážnými následky. Hlavní je potlačení imunologické tolerance vlastních tkání, což se může odrazit v rozvoji vedlejších účinků, které se svým charakterem podobají autoimunitním onemocněním (autoimunitně podmíněné vedlejší účinky - irAEs). K dnešnímu datu jsou v EU registrovány tři monoklonální protilátky proti inhibičním checkpointům: anti-CTLA-4 protilátka ipilimumab a dvě anti-PD-1 protilátky nivolumab a pembrolizumab. Probíhá však intenzivní výzkum s dalšími anti-PD-1 a anti-PD-L1 protilátkami s velmi nadějnými výsledky. Vzhledem k univerzálnímu mechanizmu účinku lze očekávat, že se moderní imunoterapie stane zásadní metodou v léčbě široké řady malignit. Pro maximální využití potenciálu dnešní imunoterapie musíme být připravení na její specifickou toxicitu a musíme znát základní pravidla pro její řešení. Nezvládnutí vedlejšího účinku může vést k předčasnému ukončení léčby a podléčení pacienta nebo naopak ke zvýšení morbidity, případě mortality. Pro lepší pochopení mechanizmů toxicity je nezbytný další výzkum. Cíl: Shrnutí aktuálních poznatků o toxicitě protilátek proti kontrolním bodům imunitní reakce (anti-CTLA-4, anti-PD-1) a doporučené postupy pro jejich řešení. Závěr: Imunoterapie je dnes již standardní léčebná metoda u pokročilého maligního melanomu. Největším úskalím moderní imunoterapie jsou možné autoimunitně podmíněné vedlejší účinky. Znalost toxicity a její řešení jsou velmi důležité pro dosažení maximálního efektu léčby a bezpečnou aplikaci.