MANAGEMENT LÉČBY A SLEDOVÁNÍ HORMONÁLNĚ INDEPENDENTNÍHO KARCINOMU PROSTATY

Podle dat Národního onkologického registru dosáhla incidence karcinomu prostaty v roce 2002 68,3/100000 mužů. V mužské populaci představuje po nádorech kolorekta a plicních malignitách třetí nejčastější zhoubné nádorové onemocnění. Přes snahu o časný záchyt onemocnění, zůstává mortalita bez významnější změny. Úmrtí na CaP souvisí s klinickým a biochemickým relapsem při endokrinní terapii. K rozvoji hormonálně independentního karcinomu prostaty (HICaP) dochází přirozenou progresí onemocnění od lokalizovaného stadia přes stadium lokálně pokročilé a generalizované. Pro HICaP charakteristické kontinuální zvyšování prostatického specifického antigenu (PSA) při kastračních hladinách testosteronu a adekvátní androgenní supresi. Medián přežití mužů s HICaP dosahuje 12 měsíců.
Klinickému obrazu dominují algický syndrom při kostním postižení, anémie a zhoršený performance status. Vznik a rozvoj patologických zlomenin, komprese míšní a myelosuprese jsou důsledky kostního postižení. Kostní postižení není plošně měřitelné, ostatní metastatické léze (lymfatické uzliny, parenchymové orgány, měkké tkáně a další) hodnotíme dvojdimenzionálním měřením. Předpokládaná doba přežití závisí na rozsahu postižení a symptomech onemocnění (tab. 1).

Tabulka 1 charakteristika postižení a přežití při HICaP
CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ PACIENTA PŘEDPOKLÁDANÉ PŘEŽITÍ (týdny)
pouze vzestup PSA, bez měřitelného onemocnění 52
sipkanahoru PSA, malý objem metastatického postižení, asymptomatický 41–52
sipkanahoru PSA, velký objem metastatického postižení, asymptomatický 10–28
sipkanahoru PSA, malý objem metastatického postižení, symptomatický 32–41
sipkanahoruPSA, velký objem metastatického postižení, symptomatický 10–28


Indikátorem léčebné odpovědi všech stadií onemocnění je hladina prostatického specifického antigenu (PSA). Shodně i účinnost cytotoxické léčby dokládá pokles PSA. Hranice poklesu o 50, resp. 75 %, je hodnocena jako efektivní. Doubling time PSA při cytotoxické léčbě je pomocným ukazatelem ovlivnění stabilizace onemocnění. Pokles PSA o méně než 50 % a časná progrese PSA (krátký doubling time) jsou nepříznivými faktory.
Malou úspěšnost léčby a špatná prognóza nemocných s karcinomem prostaty, léčených chemoterapií, dokládají historická data. Monoterapie nedosahovala odpovědi vyšší než 30 %. Pozdní aplikace cytotoxické léčby nemocným s významnými obtížemi a špatným performance status byla jistě jednou z příčin neúspěchu. Zlom pohledu na chemoterapii zhoubných nádorů prostaty přestavuje režim mitoxantron s prednisonem s účinným ovlivněním algického syndromu. Nejnovější studie jsou zaměřeny na přípravky, které ovlivňují proteiny regulující apoptózu, jako cílové místa léčby HICaP. Estramustin fosfát a taxany mají vysokou aktivitu u hormonálně independentního karcinomu prostaty. Efektivita docetaxelu ve třítýdenní aplikaci, hodnocená na ASCO 2004 a SIU 2004, vychází jako optimální. Výsledky studií znamenají obrat v pohledu na cytotoxickou terapii HICaP.
V práci překládáme naše návrhy ke sledování, léčbě a řešení komplikací mužů s HICaP, které jsou doloženy výsledky recentních studií.