Má význam u nemocných s karcinomy prsu neexprimujícími HER-2 protein zjišťovat amplifikaci genu HER-2/neu? Výsledky projektu HERretest.

Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Kontroverzní témata u karcinomu prsu

Číslo abstraktu: 114

Autoři: prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.; Iva Horáková; doc. MUDr. Zdeněk Kinkor, PhD.; prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.; RNDr. Marcela Mrhalová, Ph.D.; MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.; Prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc.; MUDr. Tomáš Rozkoš; Prof. MUDr. Alena Skálová, CSc.; Prof. RNDr. Miloš Tichý, CSc.; MUDr. Zuzana Velenská; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Východiska

V rámci ČR probíhá testování HER-2/neu (HER2) u nemocných s karcinomem prsu primárně pomocí imunohistochemie (IHC), pozitivní výsledek je ověřován imunohistochemicky pomocí certifikovaných kitů a dále metodou in situ hybridizace (ISH) v referenčních laboratořích. Nádory hodnocené v primární laboratoři jako IHC negativní (IHC–) nejsou tedy dále testovány.

Z tohoto důvodu neexistují spolehlivé údaje o zastoupení nádorů, které jsou IHC–, avšak vykazují amplifikaci genu HER2 prokazatelnou pomocí ISH (ISH+). Nemocné s těmito nádory přitom podle výsledků klinických studií mohou profitovat z antiHER2 cílené biologické léčby.

Zároveň doposud neexistují relevantní data, která by srovnávala výsledky IHC vyšetření provedených v primárních a následně v referenčních laboratořích u nádorů, které byly v primární laboratoři hodnoceny jako IHC–.

Cíle studie

  1. zjistit zastoupení karcinomů prsu vykazující fenotyp HER2 IHC–/ISH+ v populaci ČR, které nejsou odhalitelné při současném algoritmu testování.
  2. zjistit míru diskrepance ve výsledku IHC vyšetření HER2 mezi primárními a referenčními laboratořemi u nádorů, které byly primárně hodnoceny jako HER2 IHC negativní.

Materiál a metody

V rámci studie s prospektivním i retrospektivním sběrem vzorků z celkem 22 laboratoří patologie v rámci ČR bylo vyšetřeno celkem 617 případů HER2 IHC– karcinomu prsu. Ve studii byly prospektivně vyšetřovány imunohistochemicky negativní (HER skóre 0 nebo 1+) resekáty prsu s invazivním karcinomem bez předchozí neoadjuvantní chemoterapie nově diagnostikované v primárních laboratořích (n=255) a retrospektivně zařazené případy splňující totožná kritéria, které byly primárně vyšetřeny v referenčních laboratořích (n=362). Parafinové bloky byly retestovány v 6 referenčních laboratořích pomocí jednotné metodiky s použitím certifikovaných IHC a ISH kitů (Ventana, Roche). U retrospektivních vzorků, které byly primárně vyšetřeny v jedné referenční laboratoři, byly bločky pro testování ve studii zaslány vždy do jiné referenční laboratoře. U každého případu byl dále zaznamenáván histologický typ, grade, počet vyšetřených a počet pozitivních lymfatických uzlin, stav exprese estrogenových (ER) a progesteronových receptorů (PR) a proliferační aktivita (Ki-67 antigen).

Výsledky

Medián věku pacientek byl 62 let (40.0; 81.0), medián velikosti nádoru byl 15 mm (7.0; 40.0); nejčastější histologické typy nádoru byly duktální (71%) a lobulární (10,2%) invazivní karcinom; 72,5% případů vykazovalo ER+/PR+ fenotyp, 15,5% bylo ER-/PR-.

Iniciální IHC vyšetření exprese HER2 bylo skóre 0 v 62,2% a skóre 1+ v 37,8% případů. IHC vyšetření v referenční laboratoři bylo shodné s primárním vyšetřením v 535 (86,7%) případů. Z 82 (13,3%) neshodných případů bylo 13 nádorů (2,1%) HER2 silně pozitivních (3+) a 69 (11,2%) slabě (hraničně) pozitivních. Z těchto 69 nádorů však jen 12 (1,9%) vykazovalo amplifikaci pomocí ISH, zbylých 57 (9,3%) bylo ISH negativních. Z celkového počtu 617 nádorů tedy byla klinicky signifikantní falešná negativita vyšetření v primární laboratoři prokázána v 25 případech (4%) – detaily viz tabulka 1.

Z 535 (86,7%) případů IHC – vykazovalo 13 (2,1%) nádorů hraniční amplifikaci a 8 (1,3%) nádorů jednoznačnou amplifikaci genu HER-2/neu pomocí ISH; celkem tedy bylo 21 (3,4%) případů IHC-/ISH+. Podrobnější analýza dalších charakteristik této podskupiny nádorů ukázala, že se jednalo statisticky významně častěji o nádory větší (>25mm) (p=0,047), zpravidla duktální či papilární karcinomy (p=0,007), se ztrátou exprese ER a/nebo PR (p=0,038) – viz tabulka 2.

Závěry

Studie prokázala vysokou míru klinicky signifikantní shody mezi IHC vyšetřením provedeném v primární versus referenční laboratoři – klinicky významná falešná negativita primárního vyšetření dosahovala ve studii 4% případů. Zároveň byla identifikována podskupina 3,4% pacientek s velmi specifickým fenotypem IHC–/ISH+. Projekce těchto nálezů na celou populaci každoročně diagnostikovaných nádorů ukazuje, že takto by bylo možné nově zachytit až 275 pacientek, které mají šanci profitovat z biologické anti-HER2 cílené terapie.

Zastoupení pacientek s nádory IHC-/ISH+ není natolik vysoké, aby bylo efektivní testovat pomocí ISH všechny karcinomy prsu bez ohledu na výsledek IHC, nebo současné testování pomocí IHC zcela nahradit in situ hybridizací. Zavedení ISH testování by však mělo význam u karcinomů jiných než lobulárních, mucinózních a tubulárních, jejichž velikost je větší než 25 mm, jsou diagnostikovány u starších žen (zejména > 65 let) a vykazují ztrátu exprese ER a/nebo PR. U podskupiny pacientek, které vykazují 3 z těchto faktorů, dosahuje zastoupení případů IHC-/ISH+ 13.0%, v případě kumulace 4 nebo 5 zmíněných faktorů, je výskyt IHC-/ISH+ fenotypu dokonce 27.8% (viz tabulka 3).



Studie byla podpořena firmou Roche a výzkumným záměrem MZO 00179906.

Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2011