LZE ZVLÁDNOUT CHRONICKÝ SUBILEÓZNÍ STAV U PACIENTKY S GENERALIZOVANÝM KARCINOMEM OVARIA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ? ANO, DOBŘE VEDENOU ENTERÁLNÍ VÝŽIVOU A PODPŮRNOU LÉČBOU

Východiska:

Pokročilý karcinom ovaria s postižením peritonea, obstrukcí střevních kliček, představuje specifický problém v léčbě. Jedná se často o vleklý sub- až ileózní stav, obtížně řešitelný resekcí, stomií, spojkovou operací, s nutností opakovaných hospitalizací. Je spojen s rozvojem malnutrice, ne zřídka až obrazem nádorové kachexie, s poklesem PS, kvality života, snížením tolerance a efektu systémové protinádorové terapie.

Popis případu:

Pacientka ročník 1959 léčená pro karcinom ovaria FIGO IC, G3 od 10/ 2006. Absolvovala radikální operaci a následně adjuvantní chemoterapii v kombinaci CBDCA + paclitaxel, celkem 6 s, ukončené v 3/ 2007. Jednalo se o normostenickou pacientku, která v předchorobí a v průběhu léčby vážila kolem 54 kg při výšce 158 cm, BMI 21,6. V 11/ 2008 byla diagnostikována recidiva onemocnění s postižením sigmoidea, pro kterou byla léčená reindukční chemoterapií v identické kombinaci cytostatik, s dosažením kompletní remise. Trend váhového poklesu byl minimální +/ – 1,7–2,2 kg. Kompletní odpověď trvala 6,5 měsíce. V 12/ 2009 relaps v dutině břišní a byla zahájena další linie chemoterapie Hycamtin weekly. Po třetí aplikaci druhé série došlo k rozvoji subileózního stavu s rychlou progresí do ileu. Reoperace potvrdila inoperabilní nález, zavedená nazojejunální sonda do D3 k zahájení nutriční podpory pro již značně omezený perorální příjem. Váhový úbytek činil 7 kg, laboratorně albumin –24,2, prealbumin –0,09, CRP –79, hemoglobin –98. Za hospitalizace zahájená pozvolná enterální výživa sondou v kombinaci s parenterální nutriční podporou. Dosaženo stabilizace nutričního stavu (váha 49 kg/ +2 kg, albumin –27,8, prealbumin –0,18). Byla zahájená třetí linie paliativní chemoterapie Caelyx, s rychlou léčebnou odpovědí, pacientka 14 dní po chemoterapii byla schopná propuštění do ambulantní péče s nazojejunální sondou, plnou kontinuální enterální výživy. Po 3 měsících sonda extrahována pro obnovu perorálního příjmu (6/ 2010), pokračováno v chemoterapii do progrese, která nastala v 10/ 2010. Ileózní stav již ireverzibilní, dále paliativně symptomaticky postup. Byla zavedena biluminální sonda, pacientka zvládla příjem tekutin a malé dávky enterální výživy s trvalou drenáží stagnujícího obsahu GIT. Pro preferenci domácího prostředí zajištěna domácí hospicová péče, kde pacientka přežívá další téměř 2 měsíce.

Závěr:

Nutriční podpora při řešení rozvinuté malnutrice v průběhu aktivní onkologické léčby by měla vždy využívat všech možných přístupů k překlenutí nízkého příjmu stravy. V průběhu paliativně symptomatické péče u nemocného s vyčerpanými možnostmi protinádorové léčby je hlavním cílem kvalita života pacienta a udržení funkčního stavu nejlépe v domácím prostředí.