Lysofosfatidová kyselina u pacientek s ovariálním karcinomem

Úvod
Karcinom ovaria tvoří 4% všech karcinomů u žen a je odpovědný za 6% jejich úmrtí na rakovinu. Až 75% žen s karcinomem ovaria přichází s onemocněním v pokročilém stadiu, kdy šance na pětileté přežití je pouze 15-20%. To je dáno především omezenou schopností detekovat tumor v časném, dobře léčitelném stadiu. S cílem zlepšit diagnostiku tohoto onemocnění jsou hledány nové nádorové markery. Velmi perspektivní se ukazuje lysofosfatidová kyselina (LPA). Plazmatická koncentrace LPA je zvýšena u 98% všech pacientek s karcinomem ovaria, včetně 90% pacientek s onemocněním v I. stadiu. Lysofosfatidová kyselina (1-acyl-2-lyso-sn-glycero-3-fosfát) je nejjednodušší formou fosfolipidu a její koncentrace v plazmě je fyziologicky velmi nízká. LPA je produkována maligním ovariálním epitelem a aktivuje zde množství biologických odpovědí zahrnující zvýšení buněčné proliferace, zvýšení doby přežití snížením apoptózy, pokles senzitivity k cis- platině, zvýšení invazivity nádorových buněk, zvýšení produkce vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) a zvyšuje produkci sebe sama. LPA nezpůsobuje podobné odpovědi na zdravých buňkách povrchového epitelu ovaria. Různý efekt LPA na normální ovariální epitel ve srovnání s ovariálními nádorovými buňkami je pravděpodobně důsledkem různé exprese LPA receptorů. Bioaktivní lipid LPA zásadně ovlivňuje chování karcinomu ovaria

Cíl projektu
Hlavním cílem projektu bylo přispět ke zvýšení efektivity diagnostiky ovariálního karcinomu a umožnění záchytu časných stadií tohoto novotvaru prostřednictvím stanovení hladiny lysofosfatidové kyseliny v plazmě. V roce 2003 jsme ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové zavedli metodiku stanovení lysofosfatidové kyseliny v plazmě u pacientek s ovariálním karcinomem pomocí vysokoúčinné kapilární elektroforézy s nepřímou UV detekcí. Specifikovali jsme jednotlivé podtypy lysofosfatidové kyseliny. Zhodnotili jsme rozdíl hladiny LPA u pacientek s ovariálním karcinomem a žen zdravých. Zjišťovali jsme význam hladiny LPA v plazmě v souvislosti se stadiem onemocnění, histologickým typem nádoru a stupněm diferenciace. Nejvýznamnějším momentem tohoto projektu je posouzení možnosti využití stanovení hladiny LPA v plazmě jako nového nádorového markeru v diagnostice ovariálního karcinomu

Metodika
Pro stanovení hladiny LPA jsme použili vysokoúčinnou kapilární elektroforézu s nepřímou UV detekcí. Tato metoda poskytuje možnost stanovení jednotlivých podtypů lysofosfatidové kyseliny v biologickém materiálu. Jedná se o: LPA(M) 1-myristoyl-2-hydroxy-sn- glycerofosfatidovou kyselinu, LPA(P) 1-palmitoyl-2-hydroxy-sn-glycerofosfatidovou kyselinu, LPA(S) 1-stearoyl-2-hydroxy-sn-glycerofosfatidovou kyselinu a LPA(O) 1-oleoyl- 2-hydroxy-sn-glycerofosfatidovou kyselinu.

Soubor pacientek
Do studie bylo zařazeno celkem 93 žen - 31 pacientek s karcinomem ovaria (prům.věk 56, min 20, max 82 let), 33 žen s peroperačně normálním nálezem na obou ovariích ( prům.věk 50, min 38, max 81 let), 20 žen s histologicky potvrzenou benigní ovariální cystou ( prům.věk 39, min 16, max 78 let) a 9 pacientek s jinými malignitami (2 pacientky karcinom hrdla děložního, 2 pacientky karcinom endometria a 5 pacientek s kolorektálním karcinomem) (prům.věk 58, min 32, max 74 let). Charakteristika souboru pacientek s karcinomem ovaria viz. Tab. č. 1.


Odběr venózní krve byl prováděn u pacientek na Porodnické a gynekologické klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové a na Gynekologicko-porodnickém oddělení nemocnice v Pardubicích v letech 2003 - 2005. Těmto ženám byla jeden den před plánovanou operací odebrána venózní krev, která byla zpracována po podrobné preanalytické přípravě pomocí vysokoúčinné kapilární elektroforézy s nepřímou UV detekcí.

Výsledky
Ve skupině pacientek s ovariálním karcinomem (n=31) jsme zjistili signifikantně vyšší hodnoty všech podtypů lysofosfatidové kyseliny:
LPA - S -1- stearoyl-2-hydroxy-sn- glycerofosfatidová kyselina (med 2,9 µmol/l , min 0,7 µmol/l, max 24,8 µmol/l, p<0,001), LPA – O - 1-oleoyl-2-hydroxy-sn-glycerofosfatidová kyselina (med 2,8 µmol/l, min 0,2 µmol/l, max 7,6 µmol/l, p<0,001), LPA - P - 1- palmitoyl-2-hydroxy-sn-glycerofosfatidová kyselina (med 6,4 µmol/l, min 1,9 µmol/l, max 19,1 µmol/l, p<0,001), LPA – M - 1- myristoyl-2-hydroxy-sn-glyceropfosfatidová kyselina (med 2,5 µmol/l, min 0,1 µmol/l, max 10,7 µmol/l, p<0,001), suma lysofosfatidové kyseliny (med 19,9 µmol/l, min 4,5 µmol/l , max 42,7 µmol/l, p<0,001). Statisticky významně nižší hodnoty jsme diagnostikovali u pacientek bez patologie na obou ovariích (n=33): LPA – S - (med 0,7 µmol/l , min 0,1 µmol/l , max 11,3 µmol/l, p<0,001), LPA – O - (med 0,2 µmol/l, min 0 µmol/l, max 7,6 µmol/l, p<0,001), LPA - P - (med 1,2 µmol/l, min 0,5 µmol/l, max 6,5µmol/l, p<0,001), LPA - M - (med 0,1 µmol/l, min 0,03 µmol/l, max 7,0 µmol/l, p<0,001), suma lysofosfatidové kyseliny (med 2,6 µmol/l, min 0,9 µmol/l , max 22,9 µmol/l, p<0,001). Hodnoty lysofosfatidové kyseliny u pacientek s histologicky potvrzenou benigní ovariální cystou (n=20) byly také statisticky významně nižší v porovnání s pacientkami s ovariálním karcinomem. LPA-S - (med 1,0 µmol/l , min 0,4 µmol/l , max 14,1 µmol/l, p<0,001), LPA–O - (med 0,8 µmol/l, min 0 µmol/l, max 7,6 µmol/l, p<0,001), LPA-P - ( med 10,2 µmol/l, min 2,2 µmol/l, max 16,7 µmol/l, p<0,001), LPA –M - (med 0,94 µmol/l, min 0,1 µmol/l, max 6,9 µmol/l, p<0,001), suma lysofosfatidové kyseliny (med 10,4 µmol/l, min 1,1 µmol/l , max 28,8 µmol/l, p<0,001). U pacientek s ostatními malignitami jsme zazanemnali následující hodnoty (n=9): LPA-S - (med 2,0 µmol/l , min 0,6 µmol/l, max 17,9 µmol/l, p<0,001), LPA–O - (med 1,4 µmol/l, min 0,1 µmol/l, max 4,1 µmol/l, p<0,001), LPA-P - ( med 1,1 µmol/l, min 0,3 µmol/l, max 8,9 µmol/l, p<0,001), LPA-M - (med 0,7 µmol/l, min 0,1 µmol/l, max 3,5 µmol/l, p<0,001), suma lysofosfatidové kyseliny (med 6,9 µmol/l, min 1,5 µmol/l, max 24,2 µmol/l, p<0,001)

Závěr
Prokázali jsme signifikantně vyšší hodnoty lysofosfatidové kyseliny v plazmě pacientek s ovariálním karcinomem v porovnání jak s pacientkami bez patologie na obou ovariích tak s pacientkami s histologicky prokázanou benigní cystou ovaria. Vzestup lysofosfatidové kyseliny v plazmě jsme pozorovali i v časných stadiích onemocnění. Lze tedy předpokládat, že stanovení hladiny lysofosfatidové kyseliny v plazmě umožní zefektivnění diagnostiky ovariálního karcinomu a mohlo by přispět k záchytu časných stadií tohoto onemocnění.

Práce je podporována IGA MZCR 7666-3

viz též Klin Onkol 19, 2006, 2:143-146