Lokální chemoprofylaxe středně a vysoko rizikových neinvazivních nádorů močového měchýře

Konference: 2008 16. onkologicko-urologické sympozium a 12. mammologické sympozium

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: Karcinom močového měchýře II.

Číslo abstraktu: 007

Autoři: MUDr. Michaela Matoušková; Doc. MUDr. Miroslav Hanuš (-2015), CSc.

Diagnostika a dispenzární péče o pacienty s neinvazivními nádory měchýře v uroonkologické ambulanci představuje poměrně širokou část spektra pacientů. Incidence ZN močového měchýře má mírně vzestupnou tendenci, mortalita se v posledních letech spíše snižuje. Významný vliv na snížení mortality má i řádná dispenzární péče a časný záchyt progredujících forem onemocnění.

Předkládáme soubor nemocných z let 1998–2007, dispenzarizovaných a léčených na našem pracovišti, kteří podstoupili transuretrální resekci tumoru močového měchýře a adjuvantně pak byli léčeni lokální chemoprofylaxí. Soubor zahrnuje 86 pacientů s neivazivními tumory měchýře, hodnocených jako středně nebo vysokorizikových. U těchto nemocných jsme provedli 148 transuretrálních ošetření. Pacienti nejsou zajištěni jednorázovou aplikací MMC. U všech nemocných jsou podávány dlouhodobé režimy imunoprofylaxe nebo chemoprofylaxe se zahájením průměrně 8 den po výkonu.

Doba beznádorového intervalu (TFI) je rozdílná v obou skupinách, průměrná TFI v našem souboru je 19,8 měsíce. Počet recidiv dosahuje 61%, histologickou progresi jsme zjistili u 16% nemocných.

Nežádoucí účinky chemoprofylaxe i immunoprofylaxe jsou především lokální, u imunopropfylaxe i systémové. Závažnost vedlejších projevů léčby u části nemocných vedla k předčasnému ukončení léčby, a to významně častěji u pacientů léčených immunoprofylaxí. Zařazení antimikrobiální profylaxe mírně snižuje výskyt iritačních symptomů při chemické cystitidě, především po podání BCG.


ZÁVĚR

U neinvazivních nádorů močového měchýře se postupně léčba stále více individualizuje na základě rizikových faktorů. Lokální chemoprofylaxe i immunoprofylaxe jsou léčebnou modalitou, která u indikované skupiny nemocných vede k prodloužení doby beznádorového intervalu. Při správné aplikaci je bezpečnou modalitou, která jen nepříliš ovlivní kvalitu života pacienta. Racionální postupy při dispenzarizaci umožní zachytit a časně reagovat na progredující formy onemocnění a tak ovlivnit mortalitu při zhoubném onemocnění močového měchýře.

Datum přednesení příspěvku: 26. 11. 2008