Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Uroonkologie
Číslo abstraktu: 085
Autoři: MUDr. Michaela Matoušková; Doc. MUDr. Miroslav Hanuš (-2015), CSc.; Vlasta Králová; Gabriela Bouchnerová
Nádory močového měchýře jsou podle prognostických faktorů rozděleny do skupin rizika recidiv a progrese. Do skupiny středního rizika patří Ta-1, GI-II, m, > 3 cm, do vysokého rizika T1, GIII, cis, m, často recidivující.
V letech 1995-2006 jsme léčili 94 pacientů, zařazených do uvedených kategorií. Pacienti nedostali po TUR tumoru měchýře jednorázovou aplikaci MMC. Na TUR tumoru měchýře navazovala lokální chemoprofylaxe mitomycinem C v dávce 40 mg/instalaci v ročním cyklu. Zahájení instilační léčby bylo průměrně 8 – 9 den po transuretrální resekci. Pacienti byli sledováni podle doporučených postupů, včetně zobrazovacích metod, endoskopie a cytologie. U všech nemocných uplynulo od TUR 5 let. Pacienti nepodepsali souhlas se sledováním ve znění Helsinské deklarace; jedná se o retrospektivní data.
Cílem práce je zhodnocení desetiletého sledování pacientů se středně a vysokorizikovým neinvazivních tumorem močového měchýře, kterým byla aplikována instilační léčba MMC.
Průměrný věk v době diagnózy 57 let <18;78>. Medián doby sledování 8.3 roku <5;15>. Z 94 pacientů byla pro nežádoucí účinky předčasně ukončena instalační léčba ve dvou případech, oba pacienti podstoupili > 10 instilací. Ze souboru zesnulo 23 nemocných, pouze 2 na ZN měchýře. K progresi došlo u 11 pacientů (11,4%), 7 do 3 let, ale 2 > 10 letech. Recidivu jsme prokázali u 51 pacientů (53%), do roka 3 (3%), do 5 let 35 (36%), do 10 let 9 (9,3%), > 10 let 4 pacienti. U 6 pacientů předloženého souboru jsme v době sledování zjistili nádorovou duplicitu.
V onkologické péči je stále vetší důraz kladem na individualizaci léčby na podkladě rizikových faktorů a nejinak tomu je i zhoubných tumorů močového měchýře. Výsledky dokládají účinnost lokální chemoprofylaxe v obou skupinách neinvazivních nádorů močového měchýře. Proti předpokládanému riziku recidiv do 5 let je v našem souboru signifikantní prodloužení doby beznádorového intervalu, počet progresí je nižší proti předpokládanému počtu, není však signifikantní. Léčba Mitomycinem C je dobře tolerována, obvykle nezvyšuje mortalitu nemocných s neinvaznívními nádory močového měchýře. Při správné aplikaci je bezpečnou modalitou, která jen nepříliš ovlivní kvalitu života pacienta. Racionální postupy při dispenzarizaci umožní zachytit a časně reagovat na progredující formy onemocnění, a tak ovlivnit mortalitu při zhoubném onemocnění močového měchýře.
Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2011