Konference: 2006 2. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie
Kategorie: Chemoterapie
Téma: Chemorezistence nádorů
Číslo abstraktu: 010
Autoři: prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.; MUDr. Jana Kleinová; RNDr. Marta Šimíčková, CSc.; MUDr. Silvie Blažková; MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; Jiří Lipert; MUDr. Jana Gombošová; MUDr. František Folber, Ph.D.; MUDr. Milan Chobola, Ph.D.; MUDr. Tereza Andrašinová; T. Paseka; RNDr. Libor Hanák, PhD.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
Úvod: Lithium je v onkologii
tradičně využíváno k profylaxi a k léčbe chemoterapií indukované
neutropenie, neboť jeho podávání indukuje reverzibilní leukocytózu.
Výzkum z posledních let dokazuje, že lithium inhibuje apoptózu a
stimuluje proliferaci buněk, a to prostřednictvím přímého vlivu na
GSK-3β a Akt/PKB kinázu. Zřejmě sekundárně dochází při použití
lithia i ke zvýšené expresi cyklinu D1 a Bcl-2 antiapoptotického
proteinu. Obě kinázy i Bcl-2 protein hrají zároveň důležitou roli v
procesu chemorezistence a radiorezistence nádorových buněk. Z
tohoto pohledu vzniká riziko iatrogenního poškození onkologického
pacienta při podávání lithia.
Soubor, metody: V naší práci jsme u 53 primárních tumorů provedli 151 MTT testů chemorezistence k vybraným cytostatikům (doxorubicin, paklitaxel, cisplatina, melfalan), a to za přítomnosti lithia nebo s cytostatikem samotným. Na souboru 106 pacientů jsme sledovali vliv lithia na hematopoézu a na vývoj nádorového onemocnění. Analyzovali jsme 349 párových vyšetření krevního obrazu a hodnotili jsme čas do progrese choroby.
Výsledky: Prokázali jsme enormní nárůst chemorezistence primárních nádorů testovaných In-vitro k doxorubicinu (p<0,0001) a k paklitaxelu (p<0,00028) za přítomnosti lithia. U vyselektované skupiny pacientů jsme prokázali, že vyšší počet aplikací lithia byl spjatý s časnou progresí nádorového onemocnění (p=0,0061). Podávání lithia vedlo k vzestupu leukocytů a neutrofilů, výsledek však nebyl statisticky významný ve srovnání s kontrolní skupinou pacientů, u které docházelo ke spontánní restituci krvetvorby (p = 0,21 a 0,14).
Závěr: Užívání lithia u onkologických pacientů není opodstatněné a je spjato s rizikem indukce rezistence tumoru na protinádorovou léčbu.
Poděkování: Práce byla podpořena granty: IGA MZ CR–NR/8335-3, vědeckého záměru MŠM6198959216 a MSM 6198959216, a z finančních prostředků získaných ze sbírky „Nadace Běhu T. Foxe“.
Soubor, metody: V naší práci jsme u 53 primárních tumorů provedli 151 MTT testů chemorezistence k vybraným cytostatikům (doxorubicin, paklitaxel, cisplatina, melfalan), a to za přítomnosti lithia nebo s cytostatikem samotným. Na souboru 106 pacientů jsme sledovali vliv lithia na hematopoézu a na vývoj nádorového onemocnění. Analyzovali jsme 349 párových vyšetření krevního obrazu a hodnotili jsme čas do progrese choroby.
Výsledky: Prokázali jsme enormní nárůst chemorezistence primárních nádorů testovaných In-vitro k doxorubicinu (p<0,0001) a k paklitaxelu (p<0,00028) za přítomnosti lithia. U vyselektované skupiny pacientů jsme prokázali, že vyšší počet aplikací lithia byl spjatý s časnou progresí nádorového onemocnění (p=0,0061). Podávání lithia vedlo k vzestupu leukocytů a neutrofilů, výsledek však nebyl statisticky významný ve srovnání s kontrolní skupinou pacientů, u které docházelo ke spontánní restituci krvetvorby (p = 0,21 a 0,14).
Závěr: Užívání lithia u onkologických pacientů není opodstatněné a je spjato s rizikem indukce rezistence tumoru na protinádorovou léčbu.
Poděkování: Práce byla podpořena granty: IGA MZ CR–NR/8335-3, vědeckého záměru MŠM6198959216 a MSM 6198959216, a z finančních prostředků získaných ze sbírky „Nadace Běhu T. Foxe“.
Datum přednesení příspěvku: 7. 12. 2006
