LÉČBA SUNITINIBEM U NEMOCNÉHO PO PRAVOSTRANNÉ NEFREKTOMII S METASTATICKÝM POSTIŽENÍM KONTRALATERÁLNÍ LEDVINY - KLINICKÁ KAZUISTIKA

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Genitourinární nádory; Kasuistiky

Téma: XV. Uroonkologie

Číslo abstraktu: 162

Autoři: Doc. MUDr. Luboš Holubec (jr.), Ph.D., MBA; prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.

Východiska:

Klinická účinnost sunitinibu u světlobuněčného renálního karcinomu byla prokázána v řadě klinických studií, na jejichž základě je v současné době sunitinib indikován do 1. linie léčby pokročilého karcinomu ledviny u nemocných s dobrou a střední prognózou. Analýza farmakokinetiky v populaci prokázala, že v ledvinách nebyla clearance sunitinibu ovlivněna v porovnání se subjekty s normální clearance kreatininu. Sunitinib je tedy možné podávat i u nemocných s chronickou renální insuficiencí, kde je nutno dávku individuálně zvážit ve vztahu k renálním funkcím.

Popis případu:

70letý nemocný pod­stoupil v březnu 2006 transperitoneální nefrektomii pro světlobuněčný renální karcinom, grade dle Fuhrmanové 1, pT1aN0M0. Vzhledem k diabetické nefropatii je nemocný sledován nefrologem pro chronické renální selhávání. V listopadu 2010 podstoupil nemocný laparoskopickou adrenalektomii vpravo pro metastázu renálního karcinomu. V prosinci 2010 bylo provedeno CT vyšetření, které diagnostikovalo celkem 4 ložiska renálního karcinomu v oblasti levé led­viny. Diferenciálně diagnosticky se jednalo o primární duplicitní tumor, či o metastatické postižení. Dále byla popsána 2 metastatická ložiska v levé nadlevině. Zároveň bylo diagnostikováno suspektní metastatické postižení skeletu. Vzhledem k elevaci renálních testů jsme po dohodě s nefrology zahájili v únoru 2011 léčbu sunitinibem v dávce 25 mg. V září 2011 podstoupil nemocný kontrolní CT vyšetření se stacionárním nálezem na levé ledvině, ložisko v oblasti levé nadledviny bylo v parciální regresi. Nebyly diagnostikovány další vzdálené metastázy, nález na scintigrafii skeletu se jevil spíše jako benigní afekce. Proto jsme nadále pokračovali v léčbě sunitinibem v dávce 25 mg. Další kontrolní grafická vyšetření byla provedena v březnu a v srpnu 2012 s další regresí nádorového postižení. Nemocný proto nadále pokračoval v léčbě sunitinibem ve stejné dávce. Po celou dobu léčby je nemocný v péči nefrologa, nedochází k dekompenzaci renální insuficience. Renální testy jsou u nemocného po celou dobu stabilní. Poslední grafické vyšetření (CT) prokázalo v lednu 2013 kompletní remisi nádorového onemocnění. Nemocný nadále pokračuje v udržovací léčbě sunitinibem v dávce 25 mg.

Závěr:

Z uvedené klinické kazuistiky vyplývá, že i léčba redukovanou dávkou sunitinibu může být účinná. Chronická renální insuficience nemusí být překážkou účinné onkologické léčby, nutný je však individuální přístup k nemocnému a možnost multioborové spolupráce.

Podpořeno grantem IGA NT/12010-5 a grantem MZ koncepčního rozvoje organizace 00669806-FN Plzeň.

Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013