Konference: 2014 19. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče
Téma: NLZP Blok III
Číslo abstraktu: 070
Autoři: Marcela Třímalová
Úvod
Každá osmá žena naší planety onemocní během svého života nádorem prsu, a proto by každá pacientka měla být informována o možnosti vzniku lymfatického otoku končetiny – lymfedému.
Lymfedém vzniká nahromaděním volné tekutiny v mezibuněčném prostoru, jestliže poměr přítoku a odtoku lymfy se změní v neprospěch odtoku.
Jde o následek poškození lymfatického systému buď vrozenou vadou nebo po operacích, úrazech, infekcích atd.
Bezprostřední příčinou lymfedému u pacientek, které onemocněly nádorem prsu, je operační výkon při odstranění nádoru, vynětí podpažních mízních uzlin, pooperační ozáření, následná infekce nebo nevhodný podnět (úraz, vpich jehlou, vliv horkého prostředí).
Tvorbu lymfatických otoků podporuje nedostatek pohybu a nadváha.
Lymfedém se vyskytuje u 10 až 30 % pacientek po nádorovém onemocnění prsu, v různém časovém rozmezí, od několika měsíců až do několika let, nemusí se vytvořit vůbec.
Lymfedém po prodělaném nádorovém onemocnění může vzniknout nejen na horní končetině, ale též v oblasti zad (zadní podpažní řasy), v oblasti prsu (po částečné resekci), na obličeji (po operaci uzlin), na dolních končetinách, genitálu, v podbřišku (po operacích gynekologických).
Příznaky a zásady prevence při výskytu otoku v jiných lokalitách a v oblasti horních končetin jsou stejné.
Naše pracoviště
Lymfologická ambulance je součástí kožní ambulance a je umístěna v přízemí znojemské nemocnice.
Pracujeme ve třech místnostech.
V jedné se provádějí přístrojové lymfodrenáže a ve dvou dalších manuální lymfodrenáže na polohovacích masážních lůžkách.
Časové schéma léčby:
Léčba by měla být zahájena co nejdříve. Realizuje se ve dvou fázích. V počáteční fázi intenzivní redukce lymfedému je nutná každodenní léčba po dobu 4-6 týdnů. Ve fázi udržovací terapie je nutné pravidelné domácí ošetření (pacienti mohou být vybaveni přístrojem pro lymfodrenáž, edukováni základních hmatech manuální autolymfodrenáže, ev. je vyškolen rodinný příslušník, je nutná denní aplikace kompresivních návleků, resp. bandáží a cvičení), v některých případech docházka na udržovací terapii do lymfocentra v delších časových intervalech. Lymfedém vyžaduje převážně celoživotní péči. V případě zhoršení klinického stavu je nutné opakovat redukční fázi a dále pokračovat v následné udržovací léčbě.
Péče o pacienty je díky přesné organizaci práce prováděna zároveň ve všech třech místnostech. Dvakrát týdně lékařky kontrolují stav léčených pacientů a přijímají stále nové pacienty.
Přístrojově je ambulance vybavena dvěma lymfoveny a jedním lymfastimem.
V ambulanci pracují prim. MUDr. Alena Čermáková, MUDr. Ivana Prochocká a sestry Daniela Procházková a Marcela Třímalová.
Léčba lymfedému se ve znojemské nemocnici provádí od roku 2002. V naší ambulanci ošetříme za rok přes 2500 nemocných.
Až 90 % našich pacientů tvoří onkologičtí pacienti.
Spolupráce s onkologickou ambulancí je proto samozřejmě velmi častá.
Pacienti s onkologickými onemocněními jsou léčeni a prochází kontrolami v obou ambulancích. Velkou výhodou pro tyto pacienty je umístění obou ambulancí v jedné budově.
Úzce spolupracujeme i s dalšími odděleními.
Při diagnostice je to hlavně oddělení nukleární medicíny.
PŘEHLED LÉČEBNÝCH METOD V AMBULANCI
Při léčbě pacientů používáme manuální a přístrojovou lymfodrenáž, dále je to bandážování, medikamentózní léčba a cvičení.
Jednou z novějších metod je taping. Kinezio-taping vyvinul na počátku 70. let minulého století japonský lékař Kase. Tato metoda vytváří pomocí pásků jakýsi druh „podtlaku“ ve tkáních, které leží pod nimi. Zmírní se tím poruchy cirkulace, to je důležité v kombinaci s lymfodrenáží. Tímto způsobem můžeme docílit 24-hodinového účinku. V kombinaci s cvičením se tím brání městnání
Datum přednesení příspěvku: 27. 2. 2014