Léčba erlotinibem nemocných s nemalobuněčnými karcinomy plic – efekt snížené dávky při závažných nežádoucích účincích

Úvod

Erlotinib je součástí standardních léčebných postupů u nemalobuněčného karcinomu plic, indikován je ve II. a III. léčebné linii. Nejčastější nežádoucí účinky – vyrážka a průjem, mohou být důvodem redukce dávky erlotinibu či jeho úplného vysazení.

Cíl

Zaměřili jsme se na analýzu času do progrese a délky přežití nemocných s redukcí dávky erlotinibu ve srovnání s těmi, kde byla léčba pro nežádoucí účinky ukončena.

Metodika

Předmětem analýzy byla data nemocných NSCLC léčených v devíti pneumoonkologických centrech, kteří jsou sledování v registru Tarceva.

Výsledky

Byla provedena analýza dat 394 nemocných z uvedeného registru. Dávka erlotinibu byla snížena u 43 nemocných (10,9 %). Důvodem ke snížení dávky byla vyrážka u 27, vyrážka a průjem současně u 6 nemocných, samotný průjem u dvou pacientů a jiná toxicita u 7 nemocných. U dalších sedmi nemocných nebyl důvod redukce dávky zjištěn. V porovnání se souborem nemocných, kde byla léčba erlotinibem ukončena, byla redukce dávky erlotinibem spojena s vyšší frekvencí klinického benefitu (CR 2,8 %, PR 14 %, SD 53,5 %) při redukci dávky, ve skupině bez redukce byla CR 0,6 %, PR 9,1 % a SD 38,7 %, rozdíl byl statisticky významný p = 0,048. Časy do progrese i střední doba přežití byly rovněž delší v souboru s redukcí dávky erlotinibu (med. PFS 3,9 měs. vs. 2,0 měsíce, p = 0,024, MST 14,7 vs. 4,9 měsíce, p = 0,003) ve srovnání se souborem nemocných bez redukce dávky erlotinibu.

Závěr

Nemocní, u kterých nežádoucí účinky erlotinibu vedly k redukci dávky léku z 150 mg na 100 mg denně, vykazují výrazný benefit této léčby ve srovnání jak s nemocnými, u kterých byla léčba pro nežádoucí účinky ukončena, tak s celým souborem nemocných bez redukce dávky erlotinibu. Nežádoucí účinky jsou častěji poukazovány u nemocných s mutacemi EGFR, benefit redukce dávky je však prokazován napříč spektrem prakticky všech podskupin sledovaného souboru.