Léčba bisfosfonáty - ekonomická rozvaha

Postižení skeletu kostními metastázami se u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním objeví ve 30%-70% případů. Kostní metastázy jsou zodpovědné za významnou část morbidity onkologických pacientů jednak způsobením patologické fraktury a jednak přispívají ke vzniku nádorem indukované hyperkalcémie.

Terapie bisfosfonáty snižuje kostní resorpci- inhibuje aktivitu osteoklastů a indukuje apoptozu osteoklastů, dochází inhibici kostní resorpce cestou aktivace tvorby OIF (osteoklast inhibiting factor) a tím oddaluje vznik patologických fraktur a má efekt analgetický. Kromě vlivu bisfosfonátu na na kostěnou matrix je popsán a ve studiích potvrzen jejich přímý protinádorový účinek. Další indikací je prevence a léčba maligní hyperkalcémie.

Léčba bisfosfonáty je vždy dlouhodobá a finanční náklady na tuto léčbu v našem centru činily v roce 2008 celkem 4 622 285 Kč. Rozhodli jsme se provést analýzu, zda jsou tyto prostředky vynakládány účelně a v souhlasu s doporučeními. Cílem našeho hodnocení je vytvořit ekonomickou rozvahu této podpůrné terapie. Výsledkem bylo zjištění že léčíme pacienty bisfosfonáty podávanými perorálně a to I. generace - clodronátem a lodronátem, tak II. generace ibadronátem. Nevýhodou této léčby je špatná resorpce bisfosfonátu ze zažívacího traktu, jejich vstřebávání výrazně klesá, pokud je lék podáván současně ze stravou. Často se při perorálním podávání vyskytuje nevolnost, někdy i zvracení. Další nevýhodou je nutnost dlouhodobého pravidelného užívání, a nižší účinnost - bisfosfonáty I. a II. generace. Výhodou pro některé pacienty je možnost kontrol v tříměsíčních časových intervalech.

V roce 2008 bylo v KOC Zlín léčeno perorálními bisfosfonáty celkem 71 pacientů (věkové rozmezí 37 let - 85 let). Léčba perorálními bisfosfonáty u pacientek s metastatickým ca prsu byla ve 46 případech. Z toho 24 pacientek mělo bisfosfonát 2. generace - ve většině případů se jednalo o pacientky, které léčbu parenterální odmítly, u jedné pacientky bylo podání zoledronátu vzhledem k těžké renální insuficienci kontraindikováno. Celkem 22 pacientek s metastatickým ca prsu bylo léčeno perorálním clodronátem. Dále byl perorální bisfosfonát I. generace podáván při metastatickém postižení skeletu u 10 pacientů s ca prostaty u 5 pacientů s ca ledviny, s bronchogením karcinomem 4, u 2 pacientů s ca kolorektálním a a u jednoho s nádorem hlavy a krku a u 2 s nádorem těla děložního. Celkem byla na léčbu perorálními bisfosfonáty v roce 2008 vydána částka 3 126 022 Kč. Tato částka vede k zamyšlení, neboť se studií vyplývá, že spolupráce pacientů při dlouhodobém perorálním podání bisfosfonátu není dobrá a více jak 60% pacientů léčbu přeruší nebo ukončí, nebo nedodržuje předepsaný postup užití.

V roce 2008 bylo Zometou léčeno v onkologickém centrum ve Zlíně celkem 38 pacientů (věkové rozmezí 44-76 let). Rozložení dle diagnóz: 16 pacientů metastatický ca prostaty, 16 pacientek s metastatickým ca prsu, 6 pacientů s metastatickým ca ledviny. Z toho u 3 pacientů byla Zometa podávána pro maligní hypercalcemii (hladina Ca v rozmezí 2.9-3,6) a normoklacemie bylo dosaženo u všech do 48 hodin. Celková finanční částka vynaložená na terapii Zometou činila v roce 2008 1 496 263.88. Toxicita: hypokalcemie i přes pravidelnou substituci Ca byla v 6 případech, osteonekróza čelisti nebyla zaznamenána.

Počet skeletálních události v jednotlivých skupinách a finanční prostředky na jejich řešení budou předmětem ústního sdělení.