Kvalita života/psychosociální úzkost a odmítnutí léčby: Jaké jsou souvislosti pro paliativní onkologickou péči?

Úvod: Snížení kvality života a nárůst psychosociální úzkosti jsou považovány za průvodní jev onkologického onemocnění a jeho léčby napříč celým spektrem onkologických diagnóz. Jen malá část dosavadních výzkumů však sleduje dopad těchto dvou proměnných na tendenci k odmítnutí léčby. Naše prospektivní studie se zaměřila na vyhodnocení vztahů v dynamice proměn kvality života/psychosociální úzkosti a tendencí k odmítnutí léčby u onkologických pacientů.

Metoda: 184 pacientů s nádorovým onemocněním (52 % žen) ze dvou skupin diagnóz (57 % kolorektální karcinom, 43 % karcinom prsu), z věkové skupiny mezi 49 a 64 lety, ve třetím klinickém stadiu administrovalo testovou baterii v okamžiku stanovení léčby (t1), po prvním týdnu léčby (T2) a při jejím ukončování (t3). Pro analýzu kvality života jsme použili kvantitativní postupy: dotazník EORTC QLQ – 30. Psychosociální úzkost byla sledována pomocí metody The Distress Thermometer. Metody byly dále doplněny krátkým polostrukturovaným dotazníkem zaměřeným na postoje pacientů k léčbě. Výsledky: 36 pacientů (19,6 %) opakovaně vyjádřilo své přání ukončit léčbu, 107 pacientů (58,1 %) pak toto přání vyjevilo alespoň jednou. Celkem 17 pacientů (9,2 %) pak na vlastní přání ukončilo léčbu předčasně, přičemž 114 pacientů (62,0 %) ve sledovaném období úspěšně dokončilo svou léčbu a 53 pacientům (28,8 %) byla v průběhu sledovaného období léčba změněna na paliativní. Data získaná v průběhu léčby svědčí o statisticky významném vztahu mezi kvalitou života/ psychosociální úzkostí a tendencí k odmítnutí léčby. Dílčí výsledky budou prezentovány. Další výstupy ze studie předkládají nejčastější důvody, které pacienty vedou k takovým úvahám. Závěry z tohoto výzkumu byly prezentovány na 13th World Congress of Psycho-Oncology 2011, v tomto příspěvku zdůrazníme výstupy relevantní zejména pro praxi poskytování paliativní péče.