KVALITA ŽIVOTA PACIENTEK S KARCINOMEM MAMMY: PILOTNÍ PROSPEKTIVNÍ ANALÝZA

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče

Téma: Postery

Číslo abstraktu: VIII/ 201

Autoři: Mgr. et Mgr. Kateřina Skřivanová, Ph.D.; doc.PhDr. Marcela Bendová, Ph.D.; MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.; doc. MUDr. Luboš Minář, Ph.D.; Mgr. Nela Elfmarková; Mgr. et Mgr. L'ubomíra Anderková, Ph.D.; Mgr. Tomáš Svěrák; PhDr. Hana Peterková; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; MUDr. Kateřina Benešová, CSc.; MUDr. Markéta Protivánková

Východiska:

Kvalita života (QoL) pacientek s karcinomem prsu je zásadním výzkumným tématem s ohledem na četnost diagnózy v populaci, charakter onemocnění a náročnost léčby.

Soubor pacientů a metody:

Výzkumný soubor tvoří 22 pacientek s karcinomem prsu po onkologické léčbě. V rámci prospektivní studie byly k zachycení kvality života použity metody SF- 36, Dotazník životní spokojenosti, FACT- B a doplňující metodou byl SCL- 90. Pacientky hodnotily QoL před léčbou a po ní. V analýze dat bylo použito absolutní a relativní četnosti pro kategoriální proměnné, medián doplněný 5– 95% kvantilem pro spojité proměnné a průměr a směrodatná odchylka pro skóre kvality života. Statistická významnost změny kvality života v čase na hladině 5 % byla hodnocena Wilcoxonovým párovým testem. Pro predikci změny QoL po léčbě byla použita metoda lineární regrese.

Výsledky:

Výzkumný soubor byl tvořen 22 pacientkami s mediánem věku 66 let a mediánem BMI 26,5. Stadium 0 a I bylo zjištěno u 45,5 % pacientek, stadium II a III u 50,0 % pacientek a stadium IV u 4,5 % pacientek. Operační léčba byla provedena u 94,7 %, radioterapie u 77,8 %, hormonální terapie u 68,4 %, chemoterapie u 66,7 % a biologická léčba u 11,1 % pacientek. V dotazníku životní spokojenosti na škále popisující spokojenost s vlastní osobou nastal statisticky významný pokles (p = 0,033). Na škále citový stav dotazníku FACT- B došlo ke statisticky významnému nárůstu (p = 0,023) a v dotazníku SCL- 90 byl zaznamenán nárůst skóru na škále obsese–kompulze (p = 0,038). Nebyla nalezena žádná statisticky významná změna ve skóru na jednotlivých škálách SF- 36. Byla prokázána statisticky významná souvislost vstupní hodnoty se změnou skóru v dotazníku SF-36 na škálách fyzické fungování, fyzická omezení, tělesná bolest, vitalita, emoční problémy a duševní zdraví, v dotazníku FACT- B na škálách zdravotní/ tělesný stav, citový stav, funkční stav, dodatečné starosti a celkový FACT-B skór, v dotazníku životní spokojenosti na škálách zdraví, manželství a partnerství, vlastní osoba, přátelé a známí a příbuzní a celková životní spokojenost a v dotazníku SCL-90 na škálách obsese–kompulze, interpersonální senzitivita, deprese, hostilita, paranoidní myšlení, psychoticizmus, GSI (global severity index), PSDI (positive symptom distress index) a PST (positive symptom total).

Závěr:

Vstupní hodnoty QoL (baseline po stanovení diagnózy) ovlivňují změny skóru ve většině škál QoL po léčbě. Tyto vstupní informace by mohly být zahrnuty do tvorby individualizovaného plánu komplexní onkologické péče o pacienta.

Podpořeno GAČR – P407/ 12/ 0607.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015