Kvalita života nemocných po transplantaci krvetvorných buněk na Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky FN Hradec Králové: transverzální, retrospektivní studie

Transplantace krvetvorných buněk je specifickou léčebnou metodou užívanou nejen v terapii hematoonkologických onemocnění, ale i v terapii solidních tumorů a v neposlední řadě i v terapii nenádorových onemocnění. Podobně jako jiné léčebné metody, transplantace krvetvorných buněk ovlivňuje další průběh onemocnění, a tím i kvalitu života nemocného.
Kvalita života je obecně definována jako „subjektivní posouzení vlastní životní situace“. Pojem kvalita života zahrnuje údaje o fyzickém, psychickém, sociálním a spirituálním stavu jedince. Hodnocení kvality života je prováděno generickými a specifickými dotazníky. Generické dotazníky všeobecně hodnotí celkový stav nemocného bez ohledu na dané onemocnění Specifické dotazníky jsou koncipovány pro hodnocení celkového stavu nemocného u konkrétního typu onemocnění nebo pro hodnocení specifického aspektu kvality života (např. bolest, únava, apod.). Se specifickými dotazníky jsou často užívány tzv. moduly zaměřené na specifické symptomy a obtíže u daného typu onemocnění.
Na Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, proběhla v roce 2004 transverzální, retrospektivní studie analyzující vybrané faktory ovlivňující kvalitu života nemocných po transplantaci krvetvorných buněk. Celkový počet nemocných po transplantaci krvetvorných buněk na Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky FN Hradec Králové v letech 2001–2003 byl 171 (135 nemocných po autologní transplantaci, 36 nemocných po alogenní transplantaci), celkový počet respondentů byl 95 (po odečtu 60 exitů a 16 retransplantací z celkového počtu 171). Počet respondentů transplantovaných v letech 2001–2003 byl následující: rok 2001: 20 respondentů (10 mužů, 10 žen), věkový medián 55,5 roku, rok 2002: 20 respondentů (10 mužů, 10 žen), věkový medián 55,0 let, rok 2003: 31 respondentů (19 mužů, 12 žen), věkový medián 55,5 roku. Z celkového počtu 71 respondentů bylo 66 respondentů po autologní transplantaci a 5 respondentů po alogenní transplantaci (za rok 2001 žádný respondent, za rok 2002 2 respondenti a za rok 2003 3 respondenti). Ve skupině alogenně transplantovaných nemocných byli 3 nemocní s chronickou formou reakce štěpu proti hostiteli I. stupně, jednalo se o nemocné s akutní myeloidní leukémií.
K otestování byla použita česká verze mezinárodního generického dotazníku European Quality of Life Questionnaire – Version EQ-5D. Dotazník hodnotí 2 ukazatele, objektivní a subjektivní. Objektivní ukazatel zahrnuje 5 dimenzí kvality života: pohyblivost, sebeobsluha, obvyklá činnost, bolest (obtíže, úzkost) deprese. Výstupem je EQ-5D index (dimenze kvality života) nabývající hodnot 0–1 (0 – nejhorší zdravotní stav, 1 – nejlepší zdravotní stav). Subjektivní ukazatel zahrnuje vizuální analogovou škálu (hodnota 100 – nejlepší zdravotní stav, hodnota 0 – nejhorší stav). Výstupem je EQ-5D VAS (subjektivní zdravotní stav) nabývající hodnot 0-100. Dotazník s osobním průvodním dopisem vysvětlující danou akci a s žádostí o pečlivé vyplnění dotazníku byl zaslán na adresu pacienta s ofrankovanou obálkou k zpětnému zaslání. Návratnost dotazníků byla 72,1% (od 71 respondentů), hodnotitelných dotazníků bylo 100 %.
Sledovanými faktory byly: věk, pohlaví, vzdělání, rodinný stav, abusus kouření, religiozita, polymorbidita, typ transplantace krvetvorných buněk (autologní / alogenní), typ onemocnění, časový odstup od provedení transplantace krvetvorných buněk. Statistické zpracování dat bylo provedeno analýzou rozptylu.

Z výše uvedených faktorů jsme prokázali statisticky významnou závislost EQ-5D indexu a EQ-5D VAS na věku (v obou případech p<0,01), polymorbiditě (v obou případech p<0,01), religiozitě (v obou případech p<0,01) a typu onemocnění (v obou případech p<0,05). EQ-5D index (dimenze kvality života) a EQ-5D VAS (subjektivní zdravotní stav) s rostoucím věkem a vyšším počtem přidružených onemocnění signifikantně klesá. U věřících nemocných je signifikantně vyšší kvalita života v porovnání s nemocnými bez náboženské vyznání. Signifikantně nejnižší kvalita života byla prokázána u nemocných s mnohočetným myelomem. Vliv ostatních faktorů na EQ-5D index a EQ-5D VAS se jako statisticky významný neprokázal.
Jsme si vědomi, že naše studie je limitována několika faktory:

1. transverzální typ studie nás informuje pouze o stávajícím stavu kvality života našich pacientů po transplantaci krvetvorných buněk, neukazuje vývojový trend. Transverzální studii jsme volili vzhledem k časově omezenému trvání doktorandského studia.
2. studie se zabývá vlivem pouze vybraných faktorů na kvalitu života. Několik dalších faktorů by bylo možno doplnit. Volili jsme však ty faktory, které byli pacienti schopni a ochotni v retrospektivně a anonymně prováděné studii poskytnout.
3. malý soubor alogenně transplantovaných nemocných a zejména malý soubor alogenně transplantovaných nemocných s projevy chronické reakce štěpu proti hostiteli (cGVHD). Nemůžeme tedy blíže zhodnotit vliv cGVHD na kvalitu života. Velikost a složení souboru respondentů je dána spektrem pacientů léčených na našem oddělení.

V klinické praxi je běžné posuzovat zdravotní stav pacienta a úspěšnost léčby pouze v jedné medicínské rovině, nejčastěji pomocí somatických, laboratorních a zobrazovacích markerů. Trendem moderní medicíny však je posuzovat stav pacienta komplexněji, za pomoci i dalších aspektů. Více dimenzionální měřítko k posouzení celé řady životních aspektů představuje kvalita života. Různé aspekty mohou být v různé fázi onemocnění a léčby rozdílně zasaženy. A právě tyto informace obohacují naše poznání o potřebách pacienta a mohou tak významně přispět ke zkvalitnění péče. Také nám mohou odhalit mechanismy, které modifikují vznik a průběh onemocnění. V zahraničí jsou velmi dobré zkušenosti s tzv. „Quality of Life Team“ personálně obsazených ošetřujícím lékařem, v případě transplantace krvetvorných buněk lékař – hematolog – transplantolog, střední zdravotnický personál edukovaný v problematice kvality života nemocných, klinický psycholog, psychoterapeut, sociální pracovník a v neposlední řadě datamanager. Důvodem, proč zřizovat tyto speciální týmy je, že péčí o nemocného a jeho rodinu je připravováno prostředí, do kterého se nemocný vrací po proběhlé transplantaci krvetvorných buněk a které ovlivňuje jeho adaptaci.
Pokud je nám známo, je naše studie jednou z mála českých studií týkající se kvality života u hematoonkologických nemocných. Studie mapuje kvalitu života u těchto nemocných, konkrétně u nemocných po transplantaci krvetvorných buněk. Přestože je transplantace krvetvorných buněk pro pacienty velmi fyzicky i psychicky náročná, zachovává jejich kvalitu života na velmi dobré úrovni. Do budoucna bychom rádi navázali na tuto studii longitudinální studií zaměřenou na hodnocení kvality života ve vztahu ke zdraví, která bude více orientovaná na charakteristiky příslušných onemocnění a způsobů předtransplantační přípravy a typu transplantace.

Literatura

1. The EUROQOL GROUP. EuroQol – a new facility for the measurement of health-related quality of life. Health Policy, 1990; 16 (3): 199–208.
2. VAN AGTHOVEN M. – VELLENGS E. – FIBBE W.E., et al. Cost analysis and quality of life assessment comparing undergoing autologous peripheral blood stem cell transplantation or autologous bone marrow transplantation for refractory or relapsed non-Hodgkins lymphoma or Hodgkins disease, a prospective randomised trial. Eur J Cancer, 2001; 37 (14): 1781–1789.
3. WANG W.Q., LIN, G.W. Study on quality of life in long-term survivors with acute leukemia in Shanghay. Zhonghua Liu Xing Bing Xue Za Zhi, 2003; 24 (11): 1049–1051
4. WONG R. – GIRALT S.A. – MARTIN T., et al. Reduced-intensity conditioning for unrelated donor hematopoetic stem cell transplantation as treatment for myeloid malignancies in patients older than 55 years. Blood, 2003; 102 (8): 3052–3059
5. YOU L.M. – FIELDING R. – CHAN C.L.W. et al. (2000). Measuring Quality of Life of Chinese Cancer Patients – A validation of the Chinese Version of the Functional Assessment of cancer Therapy-general (FACT-G) Scale. Cancer, 2000; 88 (9): 1715–1722.
6. ZITTOUN R. – ACHARD S. – RUSZNIEWSKI M. (1999).Assessement of quality of life during intensive chemotherapy bone marrow transplantation. Psychooncology, 1999; 8 (1): 64–73.