Kožní nežádoucí účinky léčby erlotinibem u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem

Úvod: Erlotinib (Tarceva^®) je perorální inhibitor tyrozinkinázy s nízkou molekulovou hmotností, který se váže na vnitrobuněčnou doménu EGFR receptoru. Při léčbě dochází často ke vzniku kožních nežádoucích účinků. Erlotinib je schválen k terapii nemocných s lokálně pokročilým nebo metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic v případě, že alespoň jednou došlo k selhání předchozí chemoterapeutické léčby.

Cíl: Cílem studie je sledovat výskyt, charakter, odpověď na léčbu a souvislost s mutacemi genů u kožních změn po léčbě erlotinibem u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem. Po zhodnocení výsledků navrhnout léčebné schéma u kožních nálezů.

Metodika: Od roku 2006 ve spolupráci s klinikou TRN FN Plzeň sledujeme pacienty léčené erlotinibem. U kožních změn hodnotíme období vzniku, závažnost a odpověď na dermatologickou léčbu. U podskupiny pacientů posuzujeme vliv genových mutací v tumorózní tkáni na kožní nežádoucí reakce a odpověď na onkologickou terapii.

Výsledky: Prezentujeme výsledky souboru pacientů léčených pro nemalobuněčný karcinom plic. Byl zjištěn výskyt papulopustulózního exantému, pruritu, xerózy, paronychií a alopecie. Byla potvrzena úspěšnost celkově podávaných tetracyclinů a redukce dávky erlotinibu v léčbě kožních změn. Prokázali jsme vliv přítomnosti některých genových mutací na výskyt a závažnost kožních změn a odpověď na onkologickou léčbu.

Závěr: Kožní nežádoucí účinky u tyrozinkinázových inhibitorů jsou časté a mají velký dopad na kvalitu života pacientů. Rozsáhlé kožní změny mohou vést až k ukončení protinádorové léčby. Včasná diagnóza a vhodná léčba těchto kožních reakcí umožňují pokračovat v onkologické terapii a mohou tak zlepšit prognózu pacientů.