KONTROVERZNÍ OTÁZKY V ROZHODOVÁNÍ MULTIOBOROVÉ KOMISE U NEMOCNÉHO S JATERNÍMI METASTÁZAMI KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Neoadjuvantní systémová farmakoterapie má potenciál konvertovat iniciálně neresekabilní metastázy do resekabilního stavu. Přesná kritéria pro výběr nemocných, optimální režim farmakoterapie, trvání neoadjuvantní terapie, včetně načasování chirurgické intervence závisí na řadě faktorů jak ze strany nemocného (PS, přidružená onemocnění), tak ze strany choroby (rozsah a lokalizace metastáz, synchronní vs. metachronní postižení). Skutečná frekvence konverzí je pravděpodobně nízká.

V klinické praxi musí interdisciplinární týmy řešit tři základní modelové situace:

a) pacient s primárně resekabilními jaterními metastázami,

b) pacient s primárně neresekabilními metastázami, u kterých lze předpokládat možnost dosažení sekundární resekability,

c) pacient s metastázami, u kterého nelze předpokládat, že bude dosaženo resekability.

Indukční léčba má za cíl:

1) umožnění resekability primárně neresekabilních jaterních metastáz,

2) zvýšení počtu R0 resekcí (kompletní resekce jaterních metastáz je podmínkou dlouhodobého léčebného výsledku),

3) zabránění vzniku recidiv po chirurgickém výkonu (platí pro primárně resekabilní stav a kombinaci s postresekční léčbou).

Výběr a načasování optimální systémové léčby (chemoterapie a cílená biologická léčba) nebyl doposud určen. Kontroverzní je též volba optimální postresekční systémové léčby. Vzhledem k rozmanitosti klinických situací a heterogenitě nádorů lze stanovit jen obecné principy. Je všeobecně přijatým konsenzem, že léčebný postup by měl stanovit multidisplinární tým.