KONTROVERZE V LÉČBĚ POKROČILÉHO GASTROINTESTINÁLNÍHO STROMÁLNÍHO NÁDORU A DATA REGISTRU

V prvé části sdělení budou prezentovány kontroverzní vyšší linie léčby pokročilého gastrointestinálního stromálního tumoru (GIST). Standardem terapie pokročilého GIST v první linii je aplikace imatinibu, při případných progresích choroby pak eskalace imatinibu, poté aplikace sunitinibu, případně poté i nasazení regorafenibu. Nicméně při vyčerpání této standardní terapie jsou k dispozici data z retrospektivních sledování o účinnosti nilotinibu, sorafenibu, nejkontroverznější jsou pak data o znovunasazení imatinibu („Glivec po Glivecu“). Celkové přežití od nasazení takové vyšší linie dosahuje při aplikaci nilotinibu 11,8 měsíce, při aplikaci sorafenibu 10,7 měsíce, ale i nejkontroverznější znovunasazení imatinibu přináší prodloužení celkového přežití oproti podpůrné léčbě na 7,5 měsíce. Mutační analýza CKIT receptoru je pro aktuální klinickou praxi použitelná s ohledem na primární eskalaci paliativní dávky imatinibu zatím pouze u nepříznivé mutace exonu 9 CKIT receptoru. Nicméně i detekce nepříznivé mutace CKIT receptoru nebo konfi rmace jeho wild formy není jistě důvodem k nenasazení imatinibu v jeho základní dávce 400 mg/ den. Další kontroverzí je indikace operativy submukózní léze žaludku, celkem roztříštěná klinická data nedávají jasné doporučení, při jaké velikosti takové léze provádět observaci či doporučit operační řešení. V druhé části sdělení budou krátce prezentována data česko-slovenského registru pacientů s GIST. K listopadu 2014 bylo hodnotitelných 1 255 pacientů. Na velkém počtu zařazených pacientů dosahuje imatinib v první paliativní linii mediánu celkového přežití 63,6 měsíce, přežití bez progrese 30,9 měsíce. Tato část bude prezentovat i léčebné výsledky vyšších linií při léčbě metastatického GIST