Konference: 2014 5. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 37
Autoři: MUDr. Ondřej Fiala; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.; RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.; Mgr. Zbyněk Bortlíček; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.
Úvod
Výrazný pokrok v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) v posledních letech přinesl zavedení několika účinných preparátů, díky kterým se daří významně prodloužit přežití pacientů s pokročilým stadiem tohoto onemocnění. Mezi tyto preparáty patří nízkomolekulární inhibitor tyrozinkynáz receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), erlotinib a antifolátové cytostatikum nové generace, pemetrexed. Erlotinib i pemetrexed jsou dnes již běžně užívány pro léčbu pokročilého stadia NSCLC. Význam sekvenčního podání erlotinibu a pemetrexedu doposud nebyl podrobněji zkoumán.
Cíle
Cílem naší studie bylo porovnání efektivity sekvence pemetrexed ve 2. linii, erlotinib ve 3. linii (P-E) oproti sekvenci erlotinib ve 2. linii, pemetrexed ve 3. linii (E-P).
Metodika
Retrospektivně jsme analyzovali data celkem 57 pacientů s pokročilým stadiem (IIIB nebo IV) adenokarcinomu plic. 31 pacientů bylo léčeno sekvencí P-E a 26 pacientů bylo léčeno sekvencí E-P. Všichni pacienti byli testováni na přítomnost aktivační mutace genu EGFR. K analýze pak byli vybráni pouze pacienti s wild-type EGFR genotypem. Pacienti byli léčeni erlotinibem (150 mg/d) i pemetrexedem (500 mg/m2, á 21 dnů) ve standardní dávce, léčba v každé linii byla ukončena při zjištění progrese onemocnění, nebo intoleranci léčby. Léčba 2. i 3. linie byla zahájena po zjištění progrese na léčbě předchozí linie.
Výsledky
Medián přežití bez progrese (PFS) u pacientů léčených sekvencí P-E byl 3,6 měsíce vs. 7,8 měsíce u pacientů léčených sekvencí E-P (p=0,029). Medián celkového přežití (OS) u pacientů léčených sekvencí P-E byl 7,9 měsíce vs. 26,3 měsíce u pacientů léčených sekvencí E-P (p=0,006).
Závěr
Výsledky naší studie prokázaly významně delší PFS i OS u pacientů, kteří byli léčeni sekvencí E-P oproti pacientům léčeným sekvencí opačnou. Jde o první studii poukazující na potenciální význam sekvenční léčby u NSCLC, který se opírá o molekulární mechanismy v minulosti popsané v několika experimentálních pracích.
e-mail: fiala.o@centrum.cz
Datum přednesení příspěvku: 23. 1. 2014
