Kombinovaná perorální udržovací diferenciační a antiangiogenní terapie v léčbě relabujících, primárně refraktorních nebo vysoce rizikových embryonálních nádorů dětského věku - výsledky pilotní studie KDO FN Brno.

Výsledky léčby dětí s metastatickými sarkomy, relabujícími mozkovými nádory a dalšími vysoce rizikovými primárně refrakterními nebo relabujícími embryonálními nádory dětské věku zůstávají i dnes suboptimální. Ani eskalace dávek nad standardní, maximálně tolerované dávky cestou vysokodávkované chemoterapie s transplantací autologní krvetvorby nezměnila nikterak významně prognosu těchto pacientů. Jednou z možných cest zlepšení výsledků je kombinovaná léčba zaměřená nejen na vlastní nádorové buňky, ale i na buňky podpůrného stromatu, a to zejména na endotel s cílem zasáhnout nádorovou novotvorbu cév, event. směřující k diferenciaci nádoru. Autoři prezentují výsledky pilotní studie (feasibility study) léčebného protokolu vytvořeného na KDO LF MU a FN Brno a pojmenovaného „COMBAT“ (Combined Oral Maintenance Biodifferentiating and Antiangiogenic Therapy) v léčbě dětí s vybranými vysoce rizikovými nádory dětského věku, kde již není k dispozici standardní záchranná (salvage) terapie.

Table I
Worst degree of drug related toxicity reported among 22 patients evaluable for toxicity across all courses:


V období od 11/2004 do 2/2006 bylo po podepsání informovaného souhlasu léčeno kombinací perorálních léků (celecoxibe, metronomický temozolomid, nízce dávkovaný etoposide, 13cis retinová kyselina) celkem 22 pacientů (ve věku od 3 do 19 let). Toxicita léčby byla hodnocena dle NCI CTC kritérií, léčebná odpověď dle RECIST kritérií s výjimkou nádorů CNS, kde byl použit samostatný systém hodnocení. Léčba byla celkově dobře tolerována. Zaznamenali jsme hematologickou toxicitu grade IV u dvou velmi intenzivně předléčených dětí (1 dítě s progredujícím generalizovaným neuroblastomem, 1 dítě s progredujícím meduloblastomem), z nehematologické toxicity grade III/IV jsme zaznamenali pouze očekávanou cheilitidu grade III u 3 zařazených pacientů. U dvou dětí byla s ohledem na zaznamenanou toxicitu redukována dávka Temozolomidu o 20, resp. 40%, u jednoho dítěte byla redukována dávka 13cis retinové kyseliny na 2/3. Žádnou neočekávanou toxicitu jsme nezaznamenali.
Léčebnou odpověď bylo možno hodnotit u 14 dětí s progredujícím onemocněním. U 9 jsme zaznamenali stabilizaci (do té doby progredujícího) onemocnění nebo objektivní léčebnou odpověď. U 2 pacientů dokonce 2. kompletní remisi, (trvající déle než 1. CCR, po intenzivní MTD chemoterapii), 2x velmi dobrou parciální remisi, 2x parciální remisi a 3x stabilizaci nemocnění, což představuje objektivní léčebné odpovědi u 64% zařazených nemocných.
Toxicitu a léčebné odpovědi ukazují tabulky I a II. Celková tolerance léčby je velmi dobrá, jedná se o ambulantní léčbu, s minimální toxicitou, která uchovává pacientům velmi vysokou kvalitu života. Navzdory relativně malému počtu pacientů a krátké době sledování jsou výsledky této pilotní studie překvapivě nadějné a splňují standardní kriteria vyžadovaná pro studie fáze II k průkazu efektivity studovaného léčebného režimu. Podle názoru autorů presentované výsledky mohou stimulovat další výzkum v oblasti biodiferenciační a antiangiogenní léčby nádorových onemocnění.

Table II